Xristmas...

Táááááák... A je to za námi. Zase za rok.
Po obědě jsme byli s rodiči na hřbitově kouknout, jak se má děda a vypadá, že se mu leží celkem pohodlně. Pak jsme se toulali po kavčích horách a když už jsme byli fakt promrzlí, tak jsme to zatáhli domů. Tam jsme čekali na drahou sestřičku, která se vynacházela překvapivě u jistých lichokopytníků. Čekání byo dlouhé, tak jsem jí šel naproti. Venku ale byla šílená mlha, kolem každé lampy úplné halo, bylo vidět tak na dva metry. Docela magická scenérie. Mno a v té mlze jsem sestru minul. Nevadí. Tak domů, na večeři, pozor na kosti a šup na dárky. Nejlepší dárek letošních Vánoc - nápověda: http://prandy.rajce.net
Tam se taky můžete vizuálně pokochat vším, co jsem dostal... Nebo tady:

Summary

Nějak mě opustila bloggerská nálada tak aspo!n stručně shrnu poslední události...

Dvoukonzík, část druhá
Se konala v Matrixu opět jako nějaká charitativní akce a tentokrát jsme krmili děti někde v Africe. Paradoxně na nás čekal v backstage docela solidní raut, spousta pití a jídla, které se pak ke konci (ve 4 ráno) vyhazovalo. Hrálo se supr, konečně byl prostor i nálada si zahopsat a trochu zablbnout, zvuk taky supr. Konečně jsem využil svoji novou nášlapnou ladičku od Bosse... Supr věc.

Škola
Moc už se toho nedělo, kompozice z matiky z který mi nebyl nikdo říct co mám, bude to novoroční překvapení. Ve volejbalovym turnaji jsme poprvé a naposled po sedmi letech podlehli béčku, takže finále bylo bez nás a proto mohla vyhrát MB. Gratz...


Vánoční večírek
Ten se konal v klubu PM, stejně jako afterparty po maturiťáku. 'Učast dost pohodová hudba taky, zvlášť ke konci. Pilo se hafo, já teda až přesmoc, bylo mi na konci pěkně blbě, dokonce jsem si musel asi třikrát tak jako decentně odložit... Když nás tradičně v pět ráno vyhodili, že zavíraj, tak jsme šli do KFC na Národce na snídani, ale měli zavřeno, tak jsme se odebrali do McD na Václaváku. Posnídali jsme a rozešli jsme se domů. Teda většina, několik statečných to táhlo až do rána. Šli jsme totiž místo školní besídky na výstavu Dekadence. Bylo to sice docela fajn, ale po třech hodinách spánku jsem si to neužil ja se patří.

No a vzhledem k tomu, že je 1:23, tak už je 24. prosince a tedy:

Šťastný a veselý!!!

Dvoukonzík

Takže rychle, protože už usínám. První z víkendové "šňůry" byl konzík v Mladé Boleslavi. Už cesta tam byla vtipná, posádku mého vozidla tvořil Martin a Honza. Děly se takové věci jakože když jsme chtěli zastavit u benzínky na večeři tak si frčíme odbočovacím pruhem a najednou stojím na brzdě, protože vjezd do benzínky je zatarasen páskou, neboť tato je zavřená. No warning, no apoligise. Tak jsme pěkně couvali na dálnici a pak jsme se rozjížděli z nulové rychlosti. Fakt nádhera. Pak jsme po menším bloudění dorazili do Rychty, kde se konzík odehrával. Než se začlo něco dít tak jsme hráli fotbálek. Hráli jsme s Martinem a ostudně jsme podlezli stůl po prohře 10:0 Shame on us. Pak nastoupila Jo!Ska, která hrála ještě hůř než jsem si jí pamatoval. Bubeník úplně mimo, dechy neladili, celkově to byl spíš punk než cokoliv jiného a slova.. mno lepší neřešit. Jako lidi jsou to docela fajn, takoví dobrosrdecní vidláci, nic proti :)
Nadešla naše chvíle. Vylezli jsme a hráli. No přiznám se, pěkně jsem to provářel. Bylo to už někdy v 11 večer, ja jsem byl (ne)pěkně unaven.. takže jeden provar za druhym. Ale zase jsem si docela vyhrál se zkreslenim, takže sem tam puknová vložka. Sice výkon nic moc, ale byla to docela sranda a mě to celkem bavilo. Dokonce byl překvapivě dobrý zvuk a to jak u nás nahoře tak i ven do lidí. A co se týče publika tak bylo docela našlapáno, přišli nejrůznější lidi, všechny typi co si dokážete představit. Většina ale asi punkáči, nebo alespoň je bylo nejvíc vidět :)
Cesta domu taky v pohodě, spoléhal jsem na to, že když usnu, tak mě probudí klakson na volantu.

Zbytek zítra... Jsem tuhson.

Maturitní ples

Zprvu jsem se na tuto vrchonou společenskou událost vůbec netěšil, ale čím více se blížila, tím se můj názor obracel. Nakonec jsem pln nadšení naklusal do Lucerny někdy okolo půl páté, kde jsme si jednou sjeli nástup a pak se jali mohutně a dlouze zevlit. Než otevřel bar tak uběhlo mnoho a mnoho žíznivých chvil, ovšem jakmile otevřel tak jsem stál u výčepu a měl jsem úlpně první pivo onoho večera. Aspoň v něčem mám prvenství. Nebudu rozebírat průběh plesu, o tom se ostatně můžete dočíst na ostatních blogách (blozích?), jejichž seznam společně se seznamem fotodokumentace naleznete na Alej Wiki. Moje dojmy byly naprosto skvělé. Opravdu jsem si ten večer užil, protože to byl NÁŠ vešer. Bylo fajn být středem pozornosti, aspoň na chvíli. Navíc si neskromně myslím, že jsme měli nejlepší ples za posledních pět let a to jenom proto že dále má paměť nesahá. Prostě jsme si to povyndali. Jediné co mě štvalo/mrzelo bylo, že jsem se nikomu nemohl pořádně věnovat, když jsem se s někým na minutky zapovádal tak už na mě byli další dva lidi naštvaní, protože jsem jim slíbil že se budu věnovat jim a tak dále. Prostě se to nedalo stíhat, i když jsem se snažil.
Afterparty byla taky moc fajn akce, pěkně jsme si zatrsali, tedy já pouze pokud hrálo Ska, Drumm&Bass nebo nějaká diskárna, kterou jsem zrovna znal (ale moc jich teda nebylo). Takže v popových mezihrách jsem popíjel a pokuřoval, kecal se svými blízkými no prostě pohoda. Taky jsem nevěřil svým očím když jsem viděl kdo všechno trsal. Třeba do Jiřího nebo Šimona bych fakt neřekl jak moc to kokážou rozjet! Mno v pět nás vykopli že jdou zavírat, tak jsme se jali hledat hospodu a po menších peripetiích jsme se dostali do KFC, kde jsme se chvíli zoufale bránili spánku a pak jsme se rozešli do svých domovů. Domů jsem přišel asi v půl sedmé, unavený, ale šťastný.

Sto, sto sto sto sto zviřááááát!

Zvířátka hráli po docela dlouhé době, což jsem si nemohl nechat ujít. Byl jsem na nich s Klárou, dále se tam ještě vyskytoval Honza "P." Hendrych se ženou a pár lidí z Aleje, které znám jenom od vidění. Konzík byl tradičně supr. Vymikal se dvěma věcmi. Za prvé Zvířata křtili svůj nový zpěvník, který si, až budou lováče, určitě zakoupím. A za druhé představili tři nové kousky z plánovaného CD. První je píseň Magnetický chlapec, celkem průměrná záležitost. Dále Metrosexuál oplývající výborným textem a pekelně rychlými dechy. Poslední do party je song, který Kalina uvedl takto:

Tak na našem posledním růžovém CDčku jsme měli Dámu s čápem, no, od té doby jsme trochu přitvrdili, takže tady je Slečna s kosou!

Nepřitvrdili ovšem hudebně, jedná se opět spíše o baladu, ovšem slova jsou velice... No já to snad ani nebudu prozrazovat, přijďte si na konzík nebo si počkejte na CD. Bude to stát za to.

Nepříjemnou novinkou je fakt, že ze Zvěře odchází klíčový člen a to můj osobní idol, Petr Ostrouchov. Šeptá se, že se oženil a že na kapelu už nemá čas. Škoda. Proto se pojďme všichni s Petrem rozloučit tuto středu do Vagónu, kde se Sto Zvířaty hraje naposledy. Jaké to bude bez něj se neodvážím hádat.

Cestou z konzertu jsme s Klárou potkali tři studenty Stavárny, notně ochmelené a vlečící za sebou na batozích omotanou policejní pásku. Není to až tak podstatné nebýt hlášky, kterou jeden z nich pronesl a kterou jsem si musel hned napsat. Zní takto:

Nesmělost je pouze nedostatek alkoholu!

Myslím, že není co dodat :)

Úterý

Na úterý docela den plnej haluzí. Skoro celej den jsem strávil s Honzou Hendrychem, byl me doprovodit k nim na Vinohrady, kde jsem si v Akropoli koupil na čtvrtek lístek na Sto Zvířat a pak jsem ho zase já doprovodil na Helichárnu, kde měl počkat na ženu. Mezitim jsme udělali menší pivní tůru. Pak byl Jon se ženou a já jel domů. Tento stav odloučení ovšem netrval dlouho, neboť Honza přijel na návštěvu a šíšu. Odpadla mu totiž hodina bušení do popelnic, kterou měl mít v Berouně a už vyfasoval od rodičů peníze za bus, tak nemoh být doma, aby si je moh nechat. Prostě zátah největší. No tak jsme si pustili BoatTrip, udělal jsem masalu, dali sme si šíšu a bylo nám dobře. Další haluze jenom heslovitě:

• Sedim si v křesle u compu, rozvalenej a hraju na kytaru. Mám otevřený okno. Už je mi zima tak se natahuju k oknu, že ho zavřu, natahuju, natahuju a najednou mi podklouzli kolečka na křesle a já opisuji úhel π/2 směrem k podlaze. Hrozně jsem si naložil, ale kytaru jsem naprosto profesionálně udržel v ruce tak, že se snad vůči zemi ani nehla.. Prostě skill a priority :)
• Další docela cool věc byla, že když jsem zapnul počítač, tak na mě vykuklo Uživatel Ondra, počet nepřečtených zpráv: 1337!!!!! (docela interní vtip, ale o to hustší!!)
  

Konzík v bordelu..

No dobře tak v předělaném bordelu, teď je to disco klub pro cizince. Řeč je o Chateau Rouge. Pod tímto dost příšerným discem se skývá... no prostě sklep. Sklep pomalovaný dost podivnými freskami a osvětlený červenými svíčkami. Ideální pro satanistické seance řekl bych :) No tak tam se uskutečnil první samostatný konzík ST. Technika tam nebyla skoro žádná, zvučili jsme jenom dechy, zpěvy a basu, ostatní šlo napřímo z komb/bubnů/popelnic. Sešlo se věrné jádro fanoušků ale i docela dost lidí co vůbec neznám. Atmosféra byla docela fajn i když zvuk stál nejspíš dost za prd. Každopádně my jsme toho moc neslyšeli. To co šlo ven bylo o něco lepší, mohu-li soudit z Deprese během které mě Jon tradičně vystřídal u kytary a já mohl jít na rauchpauzu.

Related linx:
Otazníkův blog
- | | - ovi fotky
Navyho fotky
More to come...


Pak se začali lidi postupně vytrácet, my jsme čekali na odvoz. Usty pouštěl ze své mp3 přes mix nějaké Reel Big Fish a podobně, takže taková menší afterparty. Nakonec se vytratili skoro všichni, kromě mě, kterýžto jsem se ujal role samozvaného DJe a začal jsem pouštět Ska-P, pak jsem ovšem na žádost několika anglicky mluvících lidí, kteří slezli zeshora, trochu přitvrdil a nahodil jsem Drum&bass v podání Pendula a Skylinu. Na to tam lidi se jali amíci pařit tak jsem jim to nechtěl kazit a takhle jsem tam vytuh asi do půl druhé do rána. To jsem totiž zjistil že jsem tam někde ztratil sluchátka což mě nasralo tak jsem odešel.
A cestou domu se mi stala šílená věc, co bych rád zapomněl ale asi se mi to do smrti nepovede. Motám se tak směrem na Národní třídu městem a na Staromáku se ke mě přidal takovej velkej černoch a začal společenskou konverzaci. Moc jsem mu nejdřív nerozuměl, měl takovou tu typickou huhlavou angličtinu. Ale ty věci co z něj začli po chvíli lézt! Ukázalo se totiž, že je to gay a že se mu hrozně líbí moje prdel a začal mi povídat co by se mnou všechno rád dělal (je mi stydno to tady explicitně psát) a pořád dokola a nechtěl si to nechat romluvit. A ještě mlel o tom jak když to jednou zkusim tak už nikdy nebudu chtít nic jinýho a jak jsou chlapi daleko lepší než ženský.. no hrůza! Zbavil jsem se ho až na tý Národce, fakt jsem myslel že mě po cestě někam hrozně zatáhne a strašně mě znásilní. Naštěstí to byl mítumilovný typ, ale stejně to je pro mě docela trauma. Takže až se vás někdy v noci bude nejakej černoch ptát jak se máte tak dělejte, že ste hluchý!

Picking the University

Minulé úterý jsme ještě s bandou lidí z ročníku byli na dni otevřených dveří na FELu. Předtím jsme se ještě zastavili na dvacet minut ve škole napsat si testík z matiky -> pwned. Pak jsme nasedli do auta a jeli na Karlák. Jaká to chyba. Město totálně zasekaný, takže jsme ten kousek jeli něco přes půl hodiny a pak jsme ještě asi další půlhodinu zoufale hledali parkovací flek. No povedlo se a my jsme se vydali do budovy FELu. Po menších peripetiích jsme se nechali strhnout davem na prohlídku katedry řídící techniky. Tam nic moc, pouštěli nám agitační video, na kterém obě dvě holky které tam studují figurovali tak často, až se skoro zdálo, že je poměr pohlaví půl napůl. Dobrý pokus :) Ještě jsme tam potkali martina, našeho trumeťáka, který vážně uvažuje o řídící technice a Honzu "Kozu", nového kytaristu Los Cojones, který nevim co chce..
Pak jsme se konečně trefili na katedru počítačů, která nás zajímala nejvíc. Nejvíc dobrý byly dvě věci. Zaprvé v multimediálná laboratoři nám ukazovali jak pomocí nějakého grafického prográmku udělali souboj se světelnými meči jako vystřižený ze SW. A druhá věc byly neuronové sítě, jejichž pomocí se dá naprogramovat opravdová umělá inteligence. Ukazovali nám tak naprosto výbornou hru, Nero, ve která se snoubí technologie neuronových sítí s genetickými algoritmy. Výsledkem je hra, kde cvičíte svoji vlastní armádu vojáčků. Ze začátku jsou hloupí a nic neumí. Vy jim dáte určité priority za které jsou odměněni a ti, kteří je splní přežijí a další generace vojáčků získá jejich neurovnovou strukturu. Takto "vyšlechtíte" svoji armádu, která se dá poté otestovat na bojišti buď proti CPU nebo proti armádě vašeho kamaráda přes multiplayer. Hra je open-source, takže si jí můžete všichni bez obav stáhnout. Doporučuju! Hned další den jsme měli ve škole prográmko, na němž nám Kyrián oznámil že je to poslední hodina před Vánoci, že pak někam jede a že si teda můžeme dělat co chceme. Hádejte, co jsme dělali? Ano, správně šlechtili a bojovali :)) Vyownil jsem Jerzyho asi 4:0, bwahaha :)

Ale abych se vrátil k původnímu topicu, tak druhá a asi poslední škola, o které uvažuju je FJFI, taktéž součást ČVUT. Proto mě potěšilo, když na páteční fyziku zavítala sleěna studentka z této fakulty a začala agitovat :) Nevim jestli by mě přesvědčila, kdybych tam předtím jít nechtěl, ale takhle mě utvrdila v tom že bych to rád zkusil. Takže celkově to zatim vidím tak, že dám přihlášku na oboje a když poseru zkoušky na FEL, tak jdu na FJFI (berou bez zkoušek). A když mě vezmou na FEL tak půjdu tam, přece jen jaderná fyzika je mi trošku vzdálenější než počítače :)

O tohle se prostě musim podělit!

Surprisingly interesting day

Na to že byla středa tak se toho dělo docela dost. Ve škole už nevim, pravděpodobně zevl. Odpadla nám astrofyzika /bůůů :'( / tak jsem zašel do fitka, pěkně jsem si tam naložil a pak fofroval domu, kde jsem jenom odložil věci, vzal si do tašky úkol na analýzu a zase vyjel vstříc víru velkoměsta. Než jsem dojel na Dejvickou, tak jsem zpočítal dvě cvičení tzn. asi deset příkladů, úplně v pohodě, protože mi to ten den na prográmku Jirzí s Ustym vysvětlili. Dojel jsem na Dejvárnu o něco dřív než jsem měl domluvené randez-vouz, tak jsem si sedl venku na lavičku a počítal dál. Najednou přišla nějaká pochybná ženská a začla do mě něco hustit o tom jak ji nějaký lidi zničili život a prostě chtěla prachy a za ně mi chtěla dát podviné objekty ve tvaru květů, těžko říct jestli z marcipánu nebu z keramiky. Tak jsem řikal že nic nechci, jenom ať mi řekne, kolik je odmocnina z nuly. Když řekla, že nula, tak jsem ji dal dvacku a ona odálha. Pak následovalo ono rande, velice romantické s lahváčema na lavičce, bylo to nejvíc v pohodě, supr pokec, nakonec jsem dostal košem jak jsem tušil ale to už je jen takový detail. To už MĚ nemůže rozhodit :)
Tak jsem si zapálil, pustil do uší ska-p a hned jsem se měl zase fajn. Pak jsem se vypravil na Invalidovnu, kde jsem se měl střetnout s Navym a Májou. Ti dva byli totiž na konzertu, Mája jako účinkující a Navro jako fanoušek. Nějak se zdrželi, tak jsem si koupil v tamějším Albertovi housku a hermelín a jako správnej zevl jsem se to jal konzumovat na lavičce. Pak jsem dál počítal analýzu, respektive jsem zoufale čuměl na limity s goniometrickými funkcemi, které doteď nechápu.
Když konečně dorazili tak jsme se vydali do Café Touster, což neni ani kafárna, ani hospoda ani klub, prostě Café Touster. Tam se odehrávala jedna taková komornější d'n'b akce, ovšem poměr DJs/diváci byl asi 1/1 :) Ale jako nejvíc v pohodě, dokonce tam zamíchali i moje dvě nejoblíbenější kapely v rámci žánru a to Skyline a Pendulum. Na Girl In The Fire od Pendula jsme si pak nejvíc zatrsali a šli sme domů. Sice na mě předtim dolehla bolest po ránách od koše, kterým jsem byl obdarován, ale tohle to napravilo. Neztratil jsem dobrou náladu, takže buďte v pohodě, nemusíte mě zas lovit ze [[ZSV|sraček]].

The Saga Begins!

Nejvíc teď ulítávám na týhle písničce od šílence Yankovice...
Doporučuju všema dvaceti *thumbs up*!
Klip
Mp3

Lyrix:

A long, long time ago
In a galaxy far away
Naboo was under an attack
And I thought me and Qui-Gon Jinn
Could talk the federation into
Maybe cutting them a little slack
But their response, it didn't thrill us
They locked the doors and tried to kill us
We escaped from that gas
Then met Jar Jar and Boss Nass
We took a bongo from the scene
And we went to Theed to see the Queen
We all wound up on Tatooine
That's where we found this boy...

Oh my my this here Anakin guy
May be Vader someday later - now he's just a small fry
And he left his home and kissed his mommy goodbye
Sayin' "Soon I'm gonna be a Jedi"
"Soon I'm gonna be a Jedi"

Did you know this junkyard slave
Isn't even old enough to shave
And he can use the Force, they say
Ahh, do you see him hitting on the queen
Though he's just nine and she's fourteen
Yah, he's probably gonna marry her someday
Well, I knew he built C-3PO
And I've heard how fast his pod can go
And we were broke, it's true
So we made a wager or two
He was a prepubescent flyin' ace
And the minute Jabba started off that race
Well, I knew who would win first place
Oh yes, it was our boy

We started singin' ...
My my this here Anakin guy
May be Vader someday later - now he's just a small fry
And he left his home and kissed his mommy goodbye
Sayin' "Soon I'm gonna be a Jedi"
"Soon I'm gonna be a Jedi"

Now we finally got to Coruscant
The Jedi Council we knew would want
To see how good the boy could be
So we took him there and we told the tale
How his midi-chlorians were off the scale
And he might fulfill that prophecy
Oh, the Council was impressed, of course
Could he bring balance to the Force?
They interview the kid
Oh, training they forbid
Because Yoda sensed in him much fear
And Qui-Gon said "Now listen here"
"Just stick it in your pointy ear"
"I still will teach this boy"

He was singin' ...
My my this here Anakin guy
May be Vader someday later - now he's just a small fry
And he left his home and kissed his mommy goodbye
Sayin' "Soon I'm gonna be a Jedi"
"Soon I'm gonna be a Jedi"

We caught a ride back to Naboo
'Cause Queen Amidala wanted to
I frankly would've liked to stay
We all fought in that epic war
And it wasn't long at all before
Little Hotshot flew his plane and saved the day
And in the end some Gunguns died
Some ships blew up and some pilots fried
A lot of folks were croakin'
The battle droids were broken
And the Jedi I admire most
Met up with Darth Maul and now he's toast
Well, I'm still here and he's a ghost
I guess I'll train this boy

And I was singin' ...
My my this here Anakin guy
May be Vader someday later - now he's just a small fry
And he left his home and kissed his mommy goodbye
Sayin' "Soon I'm gonna be a Jedi"
"Soon I'm gonna be a Jedi"

We were singin' ...
My my this here Anakin guy
May be Vader someday later - now he's just a small fry
And he left his home and kissed his mommy goodbye
Sayin' "Soon I'm gonna be a Jedi"

Waking Up Is Hard To Do

ale každopádně se povedlo a to do úplně supr nálady! Dost pravděpodobně za to může všerejší/dnešní podzimní klubovní (určete přívlastky shodné, neshodné, několikanásobné.. ^^) SázavaFest v Abatonu. Asi nemá cenu se tady nad tim rozplývat, prostě to bylo supr, pochválil bych Lety mimo, FastFoody, SkaPraŠupinu a nakonec s trochou sebezapření i toho bláznivýho Tleskače. Ale jak jsem čekal, tušil a věděl, nejlepší byli Skyline! Je mi jedno že maji nasamplovanou basu a půlku bicích, že nám vlastně hrozně lžou! Je mi jedno jak toho dosáhli, ale ty písničky jsou dokonalý.

Takže to fakt vypádá že jsem venku z podzimní depky, teď už jenom čekám na zimní :) Chtěl bych moc poděkovat lidem co mi pomohli nebo se aspoň snažili. Moc to oceňuju. Ať už to bylo v tu středu když jste mě tahali z nejhoršího nebo včera/dneska. Lidi kterých se to týká tak se snad poznaj, nechci tady mít půlmetrovej seznam jmen. Takže: Díky a odměnou vám budu opět veselý já :))

In too deep

The faster were falling,
Were stopping and stalling.
Were running in circles again
Just as things were looking up
You said it wasnt good enough.
But still were trying one more time.

Maybe were just trying to hard.
When really its closer than it is too far

Cause Im in too deep, and Im trying to keep,
Up above in my head, instead of going under.
Cause Im in too deep, and Im trying to keep,
Up above in my head, instead of going under.
Instead of going under.

Mno dost dlouho sem teď šlapal vodu, ale teď se nohy unavily a já se do sraček ponořil a mám je pěkně až nad hlavu.

Chrrr...

...blééé, *sich of it all*.
-(rozhodl jsem se blogovat odteď jenom v citoslovcích. Je to docela přesný a na víc stejně nemam - pozn. aut.)

Uaaaaaaaaaaaaaaaaah

.

Pusto prázdno

Nejen na blogu, ale i v mym životě. Poslední dobou tak nějak proplouvám životem ani nevím jak. Děje se docela dost věcí, ale nějak mě míjej a já si jich moc nevšímám. A taky už chci něco napsat, ale namam moc co, tak du něco blejt. Třeba že si posledni dobou docela pwnim školu, ale to přejde, protože už dneska si mě Vlastička vyndala a vynda si mě ještě zítra z anál-lýzy. To bude nej provar. A ještě maturitní otázka na český humanismus 16. stol. a podobný mrdky. nejhorší. Mám k tomu takovej odpor že maximílně si to přečtu zítra po cestě do školy. Kašlu na to. Další věc je že sem zase po nějaký době zašel do fitka, jedinej výsledek je že mě bolej kozy. Ale tak snad už to zpravidelnim aby to mělo vůbec nějakou cenu. Tak zítra zas.
Moje myšlenky se teď upínaji na podzimní Sázavu, kde se těšim zejména na Skyline, hrozně moc si to vyndavaj ty klucíí (a holka tušim). Jo a objevil jsem výbornou kapelu Pendulum. Ukázka tady. Tak to teď sjíždim poříd dokola... Moooc fajn. Jinak nic moc. Chjo.
A počasí je na hovno. A včely sou už zmrzlý.

Chmelnice

Je to zajímavé, opět název předznamenal hlavní rys akce :) Ale ne, vyjímečně jsme hráli střízliví. Hrálo se moc fajn (mluvím za sebe), atmosféra byla příjemná. Lidí sice nebylo tak moc, odhadem stovka, ale docela pařili a prostě na pohodu. Po nás nastoupili Prage Ska Conspiracy. Slyšel jsem je poprvé a jsem vyloženě spokojen! Maj supr zpěvačku a paří se na ně skvěle. V tu chvíli jsem i ocenil to, že nebyl klub tak našvihanej jako bývá, takže jsme si celkem v pohodě zatancovali aniž bych musel zabít nebo být zabit :) Konečně jsme jednou hráli s nejakou další ska kapelou, to mi chybělo. Je fajn když člověk může spojit svůj vlastní konzík s následným poslechem hudby, co ho baví.
Chmelilo se (zodpovědně po odehrání) docela dost, lítaly tam nějaky Tequily, zahrál jsem si docela vtipnej fotbálek.. Prostě pohoda. Nakonec jsme tam zůstali s Navym a jeho bratránkem skoro sami, jenom s pár cizíma lidma. Rozvalili jsme se na křesla, za poslední drobáky jsme se skládali na piva a písničky v jukeboxu. Když jsme zjistili, že v datábázo jukeboxu figurují Skyline, nebylo co řešit. tak jsme si udělali radost. Pak kluci nějak vytuhli, ale ne na dlouho, protože přišel týpek že budou zavírat a ať už pomalu jdem. To bylo někdy v půl třetí tuším. Cesta domu byla taky zajímavá, do postele jsem padnul (řádně promrzlý) někdy před pátou, v duchu politoval rodiče, že asi za hodinu a půl vstávají a spal až do jedné.

-=Fotky=-

Dneska mi konečně opravili MP3 přehrávač, jenž nešel vůbec pustit. Radost jsem měl dvojí, zaprvé z mp3 a za druhé tam v něm zůstaly písničky co jsem ztratil při formátu počítače. Tu druhou radost potom poněkud zkalilo zjištění, že nelze kopírovat mp3 z mp3 do počítače, asi nějaká americká šmoloochrana by si lidi nenosili mp3 v přehrávačích nebo co. No nevadí, tak to aspoň nebudu mazat v přehrávači.

AMF report

Myslím že na úvod by se slušelo říct, že SKALENÁ treska konečně dostává svému názvu :)
Sotva jsem se sebral z akce s Freemanem (viz níže) a už jsem pádil s kytarou na hrbu a s 20 lahváčema Staropramenu směrem ke Mlejnu. Šli jsme tam na pátou s tím, že celá akce začínala v šest a my jsme měli hrát někdy těsně před sedmou. Sedli jsme do back-stage a jali se popíjet. To nám vydrželo i během vystoupení Big Cheese (feat. Kaki). Pak jsme nastoupili, no spíš se dopotáceli na podium. Bilance: Provařenej konzík jak už je zvykem, ale skvělá show a úplně dokonalá atmosféra. Tři rozlitý pifka. Zazpívala si s námi fanynka Adélka. Bylo to prostě supr :) Myslím že jsme vytvořili milou tradici že ve Mlejně hrajem zásadně pod parou. Vyplatí se to. Pár fotek:

Kompletní dokumantaci naleznete zde a zde.

NEW! Ještě víc fotek tady a tady. Díky všem fotografům!

Pak jsme se na ostatní kapely tak nějak vykašlali a mendlovali jsme mezi barem, venkem, vnitřkem a fotbálkem. Bylo to fakt supr, mraky známejch tváří, všichni v dobrý náladě.. Prostě povedená akce. Pak nás někdy kolem půlnoci vyhodili že zavíraji:

Ženská: Tak odcházíme!!!
Já a asi dalších pět lidí unisono: Družina, od-chá-zí-me!!! *Smích*

Tak jsme se vydali na Zličín, ja jsem táhnul tašku plnou prázdných lahváčů. Na Zličíně jsme se rozdělili, já + Michal a Pepe jsme se vydali na nákup do Tesca a ostatní šli do Zličín housu. Já jsem si tu tašku položil neprozřetelně ke zdi venku u Tesca, nechtělo se mi s tim dovnitř. Nakoupili sme, vyšli ven a - taška překvapivě nikde. Tak jsme se - provázeni mým četným klením - vidali do naší noclehárny. Přijdeme k metru, tam sedí na zídce bezďák.

Bezďák to Pepe: Nemáš cigáro?
Pepe: Jo jasny (jde mu posloužit)
Michal na mě: Hej čum, čum ty vole!
Já: Co je, co se děje???
Michal: U jeho nohou!
Já spatřiv svojí pohřešovanou tašku na bezďáka: Kde ste to našel? U Tesca, žejo?
Bezďák: hmmmm.
Já: Tak ta je moje, můžu si jí vzít?
Bezďák: hmmmm.

Vzal jsem tašku a šli sme. Na zličíně tradiční afterpárty, moc zajímavého a zároveň publikovatelného se tam nedělo. Vytuhnul jsem nahoře kde zkoušíme na křesle. V sedm ráno mě vzbudila strašná zima, tak jsem se zvednul a masivně se klepaje jsem odjel domu s tím, že se pak vrátím na plánovanou zkoušku, která měla být v 11. Asi v 9 mě probudila sms od Matěje že se zkouška ruší tak jsem spal nerušeně dál. takže moc fajn akce, haluze taky nechyběly! tak to má být! :)

Kalbááááááááá

Strašlivá kalba v noci z pátka na sobotu.

[20:56] PrAndy: Ses tam?
[20:56] Freeman: yea
[20:57] PrAndy: Tohel je vo hovnu, sedim doma a kopu se do prdele
[20:57] PrAndy: Pod chlastat
[20:57] Freeman: hele me ty smatrollove zas nefachaj
[20:57] PrAndy: Na Hracu
[20:57] Freeman: jo pojd!!
[20:57] Freeman: me to taky sere :D
[20:57] Freeman: dem!
[20:57] PrAndy: Tak dem
[20:57] Freeman: v kolik
[20:57] Freeman: hned nejlip
[20:57] PrAndy: mmnt kouknu jak mi jede bus
[20:57] Freeman: kay
[20:57] PrAndy: jasne ze hned
[20:57] Freeman: fajn
[20:57] PrAndy: Neni naka psy akce treba>
[20:58] Freeman: w8 zcekuju :)
[20:58] PrAndy: Ok tak 21.34 na Hradcansky u zavor ok?
[20:58] Freeman: psy neni ale v crossu je "fatal noise"
[20:58] PrAndy: Pudem do ty nejhorsi hospody co si kdy videl :D
[20:58] Freeman: kay
[20:59] PrAndy: Za chvili mi jede bus tak sme domluveny. Cus
[20:59] Freeman: cua
[20:59] PrAndy: Kdybys nekoho jeste sehnal tak klidne
[20:59] PrAndy: Ja padam

Vytáh jsem Freemana na Hráču na Nádro, kdo nezná, neuvěří. Docela sme to hnali, obsluha sympaticky nosila pifko bez ptaní hned jak jsme dopili to předchozí. Ještě tam do toho lítaly nějaký zelený a broskvičky. Na záchodě strašlivá haluz:

Týpek(přijde, začne chcát kuz ode mě): Věříš v Boha?
Já: Ne. Ale ani nevěřim že neni. Fakt nevim.
Týpek: Tak to je fajn.
Já: A ty věříš v Boha?
Týpek: Jo.
Já: A v Boha jako páprdu co si hraje někde na obláčku na harfu nebo jako tu příčinu toho všeho tady?
Týpek: Já věřim ve dvě věci - Hospodina, otce zástupů a pramatku řeku! Tao! Jak řikal Lao-c'...
Já: Takže seš něco jako Taoistickej křesťan?
Týpek: Jo, přesně.
Já: Hustý, hustý (5,6,7 a odejdu)

Směju se ještě teď! Pak zavřeli hospodu tak jsme se vypotáceli ven a něco hrozně řešili. Jdeme jdeme směrem na Hradčanskou a najednou u stromu vidíme spícího bezďáka, no spíš jenom ožralu co tady skončil a dál nemoh... Tak ho freeman vyfotil...

Vočekujtety hlášky na obrázku, jsou autentický (možná ne úplně přesný, ale...)
Pak Freeman nevim proč vyšplhal na takovou zídku směrem ke kolejím.. ja jsem vylez taky a chtěl jsem ať mě vyfotí jak visim na takovym červenym ostnu. Zkusil jsem jeho pevnost a vzhledem k tomuže jsem ho ohnul jednou rukou o (pí/2) jsem se rozhod že se na to radši věšrt nebudu ale že dáme contest kdo to dřív ukroutí. Vyhrál o chvilku Freeman.

Pak jsme se vydali směrem na Anděl, že půjdem do Skabetky. Po cestě jsme se stavili na Újezdě v PopoCafePetlu, kde hráli uplně největší šlágry včetně A*Teens a nějakýho podivnýho remixu Can't touch this původně od MC Hammera. Dali sme jednoho Rádlera (čti [ua:dleu]:) a šli jsme podle plánu do Skabetky. Vlezli jsme tam, hrálo nějaké veskrze příjemné reggae, ale asi za pět minut tam začali jezdit nějaký sračky co zněly něco mezi Raduzou a Marií Rotrovou. Možná to dokonce obě postupně byly. To trošku podlomilo naší supr náladu, tak jsme to šli přerazit fotbálkem ve dvou. Freeman už se ani nemoh trefit míčkem na stůl když vhazoval (nebyla tam klasická dírka) takže není divu že jsem ho s přehledem vyškolil 9-2 a 7-4. Btw poslední gól brankářem :) Ještě se povedlo, že Freemanovi během fotbalového zápolení asi 3x spadnul mobil z toho fotbálku na zem a podle posledních zpráv to nepřežil a je na totálku. RIP.
Pak už jsme si jenom na Andělu dali něco k večeři u KFC, vzpomněli jsme při té příležitosti film Supersize me a rozešli se do svých domovů. Teda největší haluz mě potkala v nočnim busu, ale to už je tak moc že je to veřejně nepublikovatenlé, ony by se totiž Mary a Niky zlobily kdybych řek kam zrovna jely. Dost na tom že jely z Face2Face. No domu jsem dorazil někdy před čtvrtou.

Další den ráno jsem těžce vstal a šel volit. Před školou kde byla volební místnost mě čekala další z nekonečné serie haluzí. Ležel tam na lavičce mrtvej bezďák, přikrytej nějakou plachtou a z pod ní trčela ta tuhá ruka.. Okolo floidi a jako že to musíme obejít abysme se tam nemotali. Docela chudák tyjo, nechtěl bych. Jenom nevim jestli umrznul nebo se uchlastal. Ale pravděpodobně kombinace. Pak jsem se dával chvíli do kupy a za pár hodin vyrazil na AMF, který blognu až se po tomhle vzpamatuju :) Zůstaňte vytůňený! :)

Náročný víkend...

Vlastně pátek a sobota. V pátek od rána jsem šel do jobu. Brigáda u táty v práci, stěhovali firmu buhvíodkud na Anděl, tak jsem tam byl jako holka pro všechno, především jsem teda zapojoval a různě montoval compy . Nic moc kreativního, ale lepší než někde pípat v pokladně. A navíc za 90/hod. bych jim asi i stál na hlavě kdyby si řekli. No hlavní problém byl asi ten že vetšinu času jsem tam neměl vůbec co na práci. Stěhovací firma to moc nehrotila, takže většinou nebylo CO montovat. Takže jsme tam tak posedávali, kecali, jedli bagety a pili slazené nápoje a pak i plzničku (vše na účet podniku) a počítali jsme kolik už jsme si tím vydělali. Pak občas přišel nějakej comp, my jsme vyběhli, za tři minuty ho měli hotovej a zase sedli.
Po šichtě (od devíti do sedmi) jsem měl původně hrozně pádit na konzík, ale ten se nám nějak posunul až na desátou, takže jsem se ještě zajel rozloučit s částí druháku a sext, kteří odjížděli se školou do Skotska. Pak jsme skákli s Freemanem a ještě dalšim týpkem, kterýho už si moc nepamatuju na jedno do Kosmáče a já už teda pádil na ten konzík protože už jsem to konečně (podle plánu) tak tak stíhal. Doma jsem chňapnul kytaru, vzal si k večeři na cestu dvě mandarinky a poklusem jsem se vydal směrem Mlejn. Ještě nutno zmínit že už jsem byl slušně nalíznutej, z tý práce z Plzničky a to další pivko to ještě tak pěkně reaktivovalo. Takže jsem zase myslel kdoví jak dostanu od spolukapelníků naloženo že jsem naloženej. No dorazil jsem a zjistil, že jsem po Romanovi kterej tam byl aute a Martinovi, kterej je slušňák třetí nejstřízlivější! Prostě treska to pojala nějak volněji :) Tak jsem si dal ještě asi dvě další abych se necítil trapně a šli jsme na věc. Výkon hroznej, ale zase o to lepší show, pořád sme se tlemili, lidi tradičně spokojený (už nevim co máme dělat aby se jim to nelíbilo :D). Pak ještě docela slušná afterparty (*wink* to Usty, Pepa a Adálka Fanynka :D jo a ještě to Kev a Kristýna aka Kíka od Hanky :D).. To jen tak sekce typu modří vědí.
Domu jsem přišel někdy ve dvě a hned jsem padnul za vlast. O pár hodin na to jsem vstal a šel zase do jobu. Už ten první den mi nebylo moc dobře a tenhle to bylo ještě horší. No nějak jsem to tam odpracoval, pak už jsem toho měl ke konci opravdu plný kecky a hrozně jsem se těšil domů. Bolelo mě v krku a nemoh jsem polykat. Rýma, pocit slabosti, asi i teplota... prostě jsem z toho onemocněl. V neděli se to ještě vyhrotilo tak jsem se tozhod že to na školu nevypadá a radši jsem zůstal doma. Vidíte jak moc blbě mi muselo bejt že jsem o tom blognul až teď.. co to vlastně je? Úterý? Asi. No ale teď už je mi líp *bouřlivý jásot obecenstva* tak možná už zítra zase zavítám do ústavu. I když upřímě řečeno mě tam tenhle týden nic moc netáhne :-/
We'll see..

Stalo se jak jsem doufal a ještě mnohem víc...

Po škole jsme pádili do Morgena v sestavě /me, Freeman, Fifth, Terezka, Sim a Ljudmila + na chvíli David (SeXta tušim). Byla docela prdel. Pak jsme se zvedli a vyrazili s Freemanem na již dříve zmíněný konzík Zvířat. No vlastně ne jejich, byl to Nokia Open Air fest ale prostě šli sme na ně. Tam jsem potkal hafec lidí. Mattvou bejvalou (Míšu?), Noavryho, Skačenku, Šárku Gregorovou s přítelem(?) a dokonce jednu holku z Bačálek, co vidim maximálně jednou za rok, protože k nim jezdíme na zabijačku... no haluz. Zířátka supr, zaskákali sme si, zazpívali s nima a pak se po peripetiích, mimochodem taky prdel-haluzních dostali do čajky na IPaku, kde jsme další haluzí potkali Keva s Májou... No neni ta Praha malá?? No každopádně den v poho a nálada je zas někde v pozitivních hodnotách. Snad to vydrží :)

Tak já nevim

Asi na mě dolehnul ten podzim nebo co, každopádně mám pocit že se na mě všechno sype. Nic nezvládám, nestíhám a ani nemám dost síly se o to vůbec snažit. Vstávat za tmy, přijít domů za tmy, když si chce člověk vyvětrat hnusnej vzduch v pokoji tak by mu z toho umrzly ko*le... Ach jo. Nějak nabíhá vleklá deprese. Snad to zpraví dnešní Zvířátka na které se možná vydám. Uvidim.
Každopádně škola suxxx, je to nuda a mám pocit že místo toho abych byl vzdělanější a vzdělanější tak jsem vypatlanější a vypatlanější... A matura se neúprosně blíží aje to prostě napiču. tak. Piss on you all...

Ještě hláška co mi pořád pluje hlavou:

Všechno je na hovno, jenom včely sou na med. A ten je taky na hovno.

XT3

Včera večer měla ST opět konzík, tentokráte na otvíračce klubu XT3. Hrálo se fajn, lidí bylo dost, atmosféra taky dobrá. Kolegové v nástroji si sice stěžovali že to bylo dost hrozný, ale mě se to líbili, užil jsem si to. Je pravda že provarů tam bylo požehnaně, ale zase jsme se tvářili dost profesionálně na to, aby to nikdo nepoznal (Matěj mě speciálně za tohle chválil, že když uz jsem to sral tak jsem se u toho aspoň tvářil hustě a dělal kravinky pro diváky :D)
Měli jsme dokonce very special guesta, Vratislava Hnazlíka (aka Strašného Vráťu, Děvku chlupatou nebo Zarostlého skřeta...) Ani nevim jestli šel dovnitř, byl viděn pouze venku, ale tak snad si to ujít nenechal :) Věnovali jsme mu nějakou písničku, už nevím kterou a při té příležitosti jsem si vzpomněl, že když jsme tady hráli naposled tak jsem mu věnoval depresi, bylo to v době když mě v pololetí ocenil nedostatečně :D

Fotos na od Navryho zde.

New attitude? We'll see...

Asi jsem se zbláznil, ale nějak mě přestalo bavit bejt tak velkej zevl. Hned v pondělí jsem začal aktivně. Hned po škole do spořitelny, vyřizovat novou kartu a něco s investičníma fondama. Pak hned s Navrym do fitka na Petřinách na decentní posilování a pak rychle domů, chňapnul jsem kytaru a jel na hodinu. Ještě jsem se po cestě učil (!!!!!!!!!!!) středověkou literaturu. No prostě zastavil jsem se až někdy v devět večer. Ale docela mi to tak vyhovovalo. V úterý jsem byl s Májou v Radlicích plavat a dneska dem zas s Navrym do fitka. Rád bych chodil pravidelně v pondělky, středy a pátky. A ve volných chvílích teda plavat (třeba s tou Májou nebo taky jezdíme s rodičema do Kladna do aquaparku)... Jenom doufám že to vydržím. Ale bylo by to fajn. Tak držte palce.

PS: Nejsem žádnej show-off ani brag-ass.
PPS: Nezapomeňte si přečíst dopsanej report ze Kdyně!

Trip to Kdyně!

Muhahahahaaaa dlouho očekávaná akce se konečně uskutečnila. Omlouvám se jestli na něco zapomenu nebo to bude nějak nepřesně, taky už si to všechno přesně nepamatuju..

Den první
Odjezd z Hlaváku v 9.15 a hurá na Domažlice. V batohu dva gambáče a šáňo, kteréžto jsem skillfulně bouchnul z okýnka vlaku. Po sečtení ryclostí mohl dopad špuntu vyvolat poměrně zajímavou sílu. V Plzni jsme chvíli stáli takže jsme vyhodili prázdné plechovky a flašky a Matt s Ustym (asi) doplnili zásoby. Jeli a pili jsme dál. Pak se nám kdesi v pustině porouchala lokomotiva, tak jsme chvíli čekali, pak jsme vyběhli močit ven do křoví a sotva jsme začali tak už někdo volá že se pojede... Prostě smůla :) V Domažlicích jsme si ukrátili čekání na courák pitím tamějšího patoku "Chodovar". Fakt nic moc, ale vzhledem k tomu že to bylo asi pátý pivčo toho dne tak se to dalo.
No přijeli jsme do Kdyně, sedli jsme si tam na náměstí na oběd a pivko (už začínate vidět určitej vzorec našeho chování? :)))), pak tam za náma přijel Kamil (majitel hospody) a Radim (pan vrchní, holka pro všechno, jediná pracovná síla a nejlepší týpek) a vzali nám bágly nahoru do hospody Hájovna, kde jsme spali a také trávili skoro veškerý svůj čas. Dojedli jsme a dopili a vydali se směrem Hájovna. Cestou jsme se mlátili s Matýskem a Ustym lahváčema, Matt o mě dokonce jeden rozbil :D
No dorazili jsme, dali jsme si pivko a my nováčci jsme se rozhlédli okolo. Viděli jsme asi toto: Dole vpravo hospoda, vlevo disco-místnost. Nahoře dva pokoje kde jsme spali, celkem 10 postelí na 13 lidí :) Po objektu pobíhalo tříměsíční štěně nějakýho bojovýho psa, z kterýho roste fakt grázl. Pokoušel se mě tam párkrát sežrat a taky mi znásilnit nohu. Fakt jsem ho neměl ráth. Zbytek dne se nesl v poklidné pivní atmosféře. Večer jsme zašli skouknout fotbal do města do baru. Vtipná storka se odehrála v noci, kdy Martinka vstala a šla na záchod, po costě z5 ale nějak zabloudila, nemohla najít svůj pokoj a tak zašla do prvních dveří které uviděla, odstrčila nic nechápajícího Kamila a ten než se vzpamatoval z úžasu tak milá martinka spinkala :D Ráno docela šok když se probudila v cizím pokoji vedle psa :D

Den druhý
Hned z rána nás opustily Hanka a Eva (OB [nechtěl bych chodit do třídy s timhle názvem :D]). Pak Matt, Usty a Daníx s Kamilem a Radimem odjeli do lesa kácet břízky. Hned když odjížděli tak Kamil vyklopil Radima z vozíku a ten si docela slušně sedřel ruku.. nj to jsou ty ožralí řidiči :)
My jsme se probudili a jali se zevlit, ale zevl to byl docela těžkej, i na mě, což už něco znamená. Hlavní problém byl v tom, že nám neměl kdo otevřít hospodu takže jsme byli na suchu. Chvilku nudy jsem zabil tím, že jsem Janče uzmul "Zeď" od Sartra a přečetli si první (stejnojmenou) povídku. Mimochodem doporučuju. Dřevorubci se vrátili pozdě odpoledne s vozíkem plnym dlouhejch polen, decentně nakaleni. Spíš než káceli tak tam chlastali pivko. Hlavně teda Kamil, kterej byl fakt na káry. Pak jsme chvíli seděli a odhodlávali se k finálnímu zpracovíní dřeva. Kamil řezal motorovkou na kratší polínka, docela se přitom motal, bál jsem se že si něco uřízne. Matt s Ustym mi nosili polínka ke špalku a já je štípal asi metr a půl dlouhou pětikilovou sekerou. Docela záhul. Takhle jsme sami zpracovali celej vozejk, přičemž do mě Kamil pořád kéroval jakej jsem chcípák a tak a pak mi snad ani nepoděkoval. Příště mu asi naseru. Večer jsme za vytrvalého pití uspořídali táboráček, já vytuh trapně už někdy po půlnoci. Ale aspoň jsem pak měl více síli na následující dny.

Den třetí
Opustili nás Matýsek, Usty, Martinka, Barusch a Vendelín, takže už nás zbylo jenom šest statečných: já (to hlavně), Daníx, Wojtekk, Romča s Táňou a Janča. Byl to poslední a taky nejvíc nakalenej den. Pili jsme zlehka už od rána. Pak jsme si udělali výlet na nedalekou (asi 4km) rozhlednu, kde jsme zapadli do přilehlé hospody. Tam jsme si dávali pivka, slečny a Daník koktejly a pak svorně panáčky. Pak ti nejaktivnější chtěli vyšplhat na rozhledu, když už jsme tam byli. Nás lenochy zachránil Vojtekův argument že on už je nahoře docela dost :)
Zpátky jsme nešli stejnou cestou, ale vzali jsme to přímo do Kdyně, kde jsme doufali najít nějaký reminiscentně otevřený ochůdek, kde bysme si mohli koupit flašku něčeho fajnovějšího. Ještě jsem si teď vzpomněl že jsme cestou vedli docela zajímavou debatu o tom jakej je nepoměr pan a paniců u nás ve třídě. No ale popojedem. Jediný kdo měl otevřeno byl jeden ťaman na náměstí, ale zachránil nás. Koupili jsme si dvě šáňa, která padla už na cestě do Hájovny a litrovku Konskenkorvy Peach. S tou jsme pak v discomístnosti hráli karty (woko) o panáky způsobem, že kdo vyhrál, určil, kdo bude pít. Tak jsme nejdřív najejvali sebe a pak Janču, aby se nám trošku rozpovídala. To se povedlo, pamatuju si hlášku co říkala, něco ve smyslu že "když jsem opilá tak se chovám jako vy normálně" :)
Radim mi dokonce na požádání půjčil šíšu, takže mi ten večer fakt už nic nechybělo. Daníkovi s Romanem se pořád zdálo že nejsou dost opilí tak začli panáčkovat Tequily a vaječňáky a já nevim co všechno ještě. To je pak docela zabilo, všichni jsme jí měli jak z praku. Poslední pivko jsem už ani nedopil, protože jsem věděl že ještě kapka a nedopadlo by to dobře. Ale vychytal jsem to a byla prdel. Moc si toho nepamatuju, jenom vim že se například Romča válel po Táně a my jsme s Daníkem naběhli a naskákali na něj a hrozně ho znásilnili(prosím nebrat úplně doslova:)
Pak jsme postupně vytuhávali, ani jsme nevěděli jak.

Den čtvrtý a poslední
Vstali jsme, někdo úpně v pohodě (můj případ), někdo o poznání obtížněji, posnídali (kdo zvládl), zabalili, Roman poblil chodbu, uklidili jsme po něm, zaplatili docela mastné účty na baru a hurá na Prahu. Cesta šíleně nudná, dlouhá, bylo nám trochu blbě, ale za ten večer to asi stálo. Celkově výborná akcička.

Ještě PS: No osobně jsem s nim nemluvil, ale vim že tam v tom kremáči ten cápek spaloval :) Nebo tak nějak :)

Cross

Takze nejdriv shrnu konzík v Crossu, kde vystoupila ST a Los Cojones u příležitosti Honzových (dříve Popelář *wink*) narozenin. Vstup byl za free, což je jednou z možných příčin, že přišlo fakt moooc velký hafo lidí. Snad každej koho znám tam byl a ještě si přitáhl tak tři další lidi... Takže atmosféra by se dala krájet. Dal jsem si čtyři černý kozly a jal jsem se vystupovat. Hrálo se celkem fajn, až na to že tam bylo fakt nelidský vedro. Po každý písničce jsme se všichni utírali do ručníků (dvou, takže o ně byly docela bitky :) a dokonce jsme si dali v půlce repertoáru párminutovou pauzu. Odehráli jsme všechny naše šlágry, přidali jsme jednu rozladěnou Ponorku a šli jsme dál slavit :) Teda já moc ne, protože mě další den čekal odjezd do Kdyně, viz výše až o tom postnu...
Svezl jsem se domů s Terkou, které tímto znovu děkuju, takže jsem někdy v jednu už spokojeně chrupkal. Celkově supr akce.

Ještě tu máme malou videoukázku a fotoz z akce. Thx to Freeman, hrášek ho provázej :)
A tady ještě zpětně něco málo z Riegráczů, thx agen Freeman :)

Ska-punk fest and such

Mno takže v noci z páku na sobotu absolvovala ST konzík v rámci velkého ska-punk festu v Abatonu. Nějak pořád nemůžu přijít na to, jaký na tu akci mám vlastně názor. Tak začnu stěžováním. Dorazili jsme okolo půlnoci, vlezli jsme dovnitř a videli davy a davy opilejch punkerů. Z horní stage se linul konstantní bordel. Fakt jsem se bál že až tam začnem hrát tak to bude na tuhle sortu lidí moc soft-core a my půjdem do s*aček. Další věc byla že jsme měli začínat v 1.20, ale pustili nás k tomu až ve tři. Což nás teda nepřekvapilo, počítali jsme s tím, ale stejně čekat tři hodiny, nemít moc co dělat a ještě muset poslouchat Totální nasazení a N.V.Ú. - no to není moc košér. K samotnému hraní jenom stručný výčet: Nemoh jsem rozchodit kombo, při druhym songu mi praskla struna, potil jsem se jako prase, pořád mi klouzalo trsátko z prstů, ohobloval jsem si o struny kloub ukazováčku snad až na chrupavku, celkově jsme to celkem provářeli.
ALE! Lidi to bavilo. Přišli totiž lidi z dolní DJs stage, kde se pouštělo ska, reggae, 2Tone a tak. A většina pankáčů už buď šla spinkat domů nebo v opilosti někam na podlahu :) Dokonce tam jeden kluk na nás tancoval kozáčka a to docela vytrvale. Fakt jsem nevěřil svým očím!
Po týhle akci jsem dorazil domů asi v pět a hned v deset vstával, protože jsme měli hned zkoušku, kde se udělalo pěkný prd.
Večer jsme šli zapít Táninu devatenácku, byla to pohoda akce. Kulébr, fotbálek, pokec, pivko, mojito a podobně. Doma v jednu, spánek do jedný (konečně!).

Jo a ještě jedna věc mě zaujala. Moje sestřička si někde vypůjčila knihu "Nový kvantový vesmír". Fakt nevim jestli to chtěla číst nebo si s tim podložit nohu u stolu nebo co. Každopádně jsem jí to hrozně zčořil a hrozně to teď čtu, je to supr :) Asi na mě má ještě vliv přednáška z Trpasliconu, kde dva úplně skvělí blázni povídali přesně o těhle věcech. A bylo to supr.

Smoking and non-smoking

V pátek jsem u příležitosti konzíku přestal kouřit. To zahrnuje cigára, včetně hřebíckových, doutníky a podobně. No a ponechává v podstatě jenom šíšu. No ono se to řekne přestat kouřit. Ale je to docela těžký. No sice jsem kouřil nedlouho, v podstatě pravidelně od Kekovy chaty a fakt hodně od září. Takže asi jenom měsíc, ale stejně. Chuť mám docela často, hlavně když všichni kolem mě kouří jako fabriky. Někteří si zapalují jenom kvůli mně. To je od nich moc hezké že si ničí zdraví jenom aby mě vypsychovali :) Někteří při pohledu na mojí nervózně stompující nohu nahodí slastný výraz a fakt si to užívají. Ale já budu silný :) Fakt to dam.

Teď jsem se vrátil domů z kytary, pustil jsem si psy-trance co mám od Freemena, zapálil jsem si šíšu (novinka, taham to přes mlíko, doporučuju přinejmenším vyzkoušet:) no a ještě jsem si našel ve Winampu dost psychadelickej vizualizer takže pohoda :) Lítam :)

Concert season's opening event

No prostě první konzík v tomhle roce. Byl opět v rámci akce Česko proti chudobě , stejně jako konzík na Letensé pláni a stejně jako nadcházející akce ve Mlejně (13.10.). Hráli sme zase jako poslední a zase nás utli kvůli nočnímu klidu. Ale tentokrát to nebylo tak markantní takže jsme stihli všechny lepší kousky, včetně naprosto překopané "How to be famous?" a zcela nové "Not a Crime" (vyvíjené pod pracovním názvem Popina). No, hráli jsme místy pěkný sračky, třeba Španělskou jsme začali dost pomalu tak ji Pepa po intru nakopnul a pak zas byla šíleně rychle :) Nebo během Carpet Knighta jsem měl už kytaru tak rozladěnou že melodické e nebylo ve skutečnosti e ale něco málo pod es. Ale zas na druhou stranu nás to masivně bavilo, poskakovali jsme na podiu (já poprvé, trénoval jsem to celé prázdniny a stálo to za to!) a ja jsem se zkoušel chvilkama usmívat a rozbít tak svůj dementní výraz který nahodím když hraju... Fakt nevim čim to je, i když mě to nejvíc baví tak se tvářim maximálně vosraně.
No ale zpět k tématu. Ohlas byl supr. Lidi fakt pařili, fakt je to bavilo a nás taky no prostě skvělá atmosféra. Nový písničky se líbily, Famous pěkná na poslech, nás v tom baví ty sóla, Crime je zas totální hitovna na pařbu, já se tam konečnš vyžiju s efektovym pedálem a vůbec.. prostě popina :) Takže celkově vzato: SUPR :)
Další věc je že jsem si vzpomněl jak si Kev dělal prdel když jsem se rozcházel s Lenkou, že za chvíli začíná koncertní sezóna a pak že budu mít o ženský vystaráno. No... Myslel to jako srandu, ale... něco na tom je :D


Dneska mě tatínek vytáhnul brzo z postele a šli jsme mávat jako pořadatelé na cyklozávot taťkova cyklospolku cyklobláznů. Za toto zabité dopoledne jsem obdržel symbolických 60 Kč,- + Litr a půl obsažnou PET lahev, obsahující pivo, nesoucí vznosný název Kolařská jedenáctka. No, byla dobrá. Teď jsem příjemně opojen a taky tomu odpovídá kvalita tohoto postu. Tak sry všichni :)

PS: This post is dedicated to Freeman! :)

Haluuuuz! (If any1 knows how to translate it into English, lemme know)

Tyve tak tohle se nestává denně. Sedim u Morgena na zahrádce s partou druháku (mimochodem fakt fresh lidi :) ) no a hraju si se zapíkem levou rukou. Čumim někam inam a najednou slyšim takovej divnej sykot a teplo na tváři. Za zlomek vteřiny mi došlo co se děje tak jsem ten zapík rychle oddálil, ale to už se k zemi snášely zbytky mých nádherných vlasů a k nebi stoupal černý kouř 9_9 No teda zas tak hrozný to nebylo ale docela šok. Snad to ani neni moc vidět. Ale smrdí to ještě teď - zkrátka: Haluz!

What day is it? ... Ouch! Monday...

Ale nejdřív! Víkend:
Probudil jsem se v sobotu asi v deset a probudil jsem se nemocen. No teda nachcípanej jsem byl už od pondělka, ale teď to nějak propuklo. Tak jsem se nadopoval práškama a vyrazil jsem na zkoušku ST. No, Neratovický rodák se nějak zdržel (asi o tři hodiny) tak jsme předtím hráli s metronomem na Mattovu keybordu. Znělo to jako prdel. Pak Pepíno dorazil tak jsme šli na jídlo takže než jsme začali něco pořádně dělat, tak byli tři (ofic. začátek v 11) a taky už jsme byli řádně vypruzelí. No něco jsme udělali, ale pak jsme se začali posílat do prdele a byl konec. Ale tak je to vždycky, stejně se máme rádi :)
No a v neděli jsem byl doma, seděl u počítače zachumlán v několik vrstev a palestýnu kolem krku a potil se.

V pondělí (dnes) jsem vyrazil do školy. Podle suuplování na netu jsme měli mít od 11. Přijel jsem, zaparkoval, vešel do ústavu a zjistil, že se anglina, která měla původně odpadnout, spojila. A že další hodiny, kvůli kterým jsem tam vůbec jel, byli suplované. No tak jsem pokecal s pár lidma, otočil se a jel domů. Druhý pokus o vzdělání jsem učinil o dvě hodiny poté, přijel jsem na deskriptivní geometrii, protože jsem si říkal že na první hodinu by bylo fajn tam být. Mno neměl jsem to dělat, protože ženská co tenhle měsíc supluje za Horálkovou je úplná dylina. Možná něco tuší o geometrii, ale není to poznat. Každopádně neumí učit. Ta dvouhodinka byla naprostá ztráta času... No takovýhle školní den dokáže jednoho namotivovat aby chodil do školy... :-/

Skewl week conclusion

Tak a máme tu první víkend. Zaplať panbu', už to fakt chtělo. Takže:

Čtvrtek:
Měli jsme na devátou, takže jsme naštěstí přišli o jednu ze dvou Sviťulí. Nastoupili jsme rovnou na dvouhodinovky matematické analýzi, kde opět Vlastička rozpoutala matematické orkie. Opakovali jsme funkce, všichni jenom čuměli, vůbec si nic nepamatovali. Zase sme dostali naloženo pořádnej ranec domácího úkolu.. Fakt nevim co s tim. Takto vypatlaní jsme šli na - pro změnu- normální matiku. To nás dovypatlalo. Následovala Anglina s Mann, kde jsme dostali maturitní otázky. No už se těšim jak budu něco vyprávět o zeměpisu Kanady v angličtině. Pak jsme na tělák zaběhli do Hvězdy a hráli fotbálek. Jediná zajímavá věc byla když jsme přebíhali ulici. Z vedlejší jela autoškola, řidič se pečlivě rozhlédl, najel si doprostřed, znovu se pečlivě rozhlédl a vjel přímo před auto jedoucí po hlavní. A místo aby jel a nějak to zvládnul tak se lek, zastavil, snad mu to i chcíplo takže tam tak stáli oba dva. Docela vtipnost. Tak jsme mu sborově zatleskali a běželi jsme dál. Ale co, každý z nás si pár takovývh momentů v autoškole prožije. Pak o odpadlé ZSV plus v následující češtině nám Sviťule pustila "Ucho", což byl film o komunistických funkcionářích. Tak jsem si aspoň čet. Večer jsme byli s našima v Kladně v akvaparku, to bylo příjemné zpestření.

Dnešek, tedy pátek:
Dneska jsme měli jenom dvě hodiny a to dvě fyziky. Letos máme na fyziku Töpferovou místo Hrubeše, kterého ovšem máme na seminář. Brali jsme (znovu) speciílní teorii relativity, ale řeknu vám, s Danou je to daleko větší prdel. Fakt snad poprvé co mě bavila fyzika. Vysvětlovala nám (ne)inerciílní vztažné sousavy tak že položila klíče na lavici a ze svých nohou udělala počátek souřadnicového systému. Pak pochodovala po třídě rvnoměrně přímočaře a zrychleně a pak dokolečka a na tom to názorně vysvětlovala. No prostě supr :) A pak jsme šli do divadla na Bulgakovova Moliera. Hra jako taková nic moc, ale herecké výkony to napravily. Hlavně mám rád Táborského, který hrál Moliera. Byl tradičně supr.
Pak jsme šli do Sivy na šíšu. Večer jsme pak šli s rodiči a sestrou, která na víkend přijela z Humpolce, kde studuje na internátu střední zemědělskou, plus ještě babičkou, s kterou se naši sešli na Vltavské, kam jsem za nimi přijel i já, na večeři :D (proveďte větný rozbor a doplňte čárky kde chybí :) ) Nakonec jsme ještě zašli na výstavu fotek na Kampu a pak hrr domů. A pak je teď.

Zítra je zkouška Tresky, generálka na Riegrovy sady, což je první konzík v tomhe školním roce a pak už se nezastavíme, hrajem snad každý druhý víkend.. No, dobře nám tak :)

Skewl iz hir

Den první:

Po tom nedělnim rozchodu jsem strávil dost bezesnou noc, spal jsem tak dvě nebo tři hoďky. Ale ráno totální euforie. Vzal jsem do školy káru. Původně se měla konat "spanilá jízda", což by znamenalo že každej řidič ze třídy vezme káru a budem jezdit před školou a troubit nebo něco, no nakonec jsem byl osamělý spanilý jezdec. Vzal jsem Matýska a Daníka z Butovic a před školou jsme vohulili Vengaboys na kazetě a jeli jsme pěkně do rytmu rukama z oken. Za ty pohledy lidí to stálo :D Pak jsme přišli do třídy, moje nálada byla fakt úplně skvělá, hrozně rád jsem viděl všechny ty zevláky :) No Svitáková něco odkecala a my jsme mazali do Jitřeny, kde jsme poněkud vytuhli :) Ale prostě první den školy nemoh být lepší...

Den druhý:

A je to tady, hned na nás vlítli. Měli jsme třikrat Svitákovou (2x Čj + Nj) a tři matiky (1x Töpferová normal matika a 2x Vlastička Bílková na seminář). Takže skvělé rozložení. No Nějak to šlo. Vlastička na nás vyjela pěkně zostra, vražedné tempo, vysoké nároky. Shodli jsme se že když přežijeme ve zdraví tohle tak nějaká matura z matiky bude zevl :) No ale je nutno uznat že ta dvouhodinovka utekla rychlejc než třeba pět minut litery se Sviťulí... Jinak nic moc zajímavého. Odvez jsem domů káru co jsem nechal na Petřinách, protože v pondělí to jaksi nešlo v legálních mezích :)

Den třetí a zatím poslední:

Spánkový deficit narůstá a škola už se vrací do starých kolejí. Jsem v ní vypruzelej, nevrlej, vosranej... Dneska jsme měli další dvě Svitákový. Spočítali jsme že jí máme 8x týdně, což je bez hodně mála každá čtvrtá hodina. OMFG. No anyway, pak jsme měli Anglinu s Byrne, ta byla v pohodě a pak přišlo prográmko a astrofyzika. Na prográmko jsme se sešli před Pgčkem a vesměs jsme všichni bědovali že nechcem toho joudu Kyriána ani vidět. No jouda dorazil, nesehnal klíče od Pg, tak sme šli do 107 kde jsme programovali na tabuli. Dělali jsme nějakej nesmyslnej algoritmus a pak jsme ještě nesmyslnějc počítali kolik operací provede. Druhou hodinu jsme tahali compy pro Honzu Horálka a pak nás Kyrián pustil. Tak to bylo v klidu.
Pak jsme naklusali na AsF s panem ředitelem Benderem... čekali jsme že to bude docela zašívárna. Opak je pravdou. Benda ví a vyzná se. Takže nás bude zaplavovat informace. Ale jediné co musíme udělat je napsat seminarku. Jednu za rok. Tak to se udělá. Mě naštěstí tyhle věci docela zajímaji. Ne teda že bych tim žil, ale nevadí mi něco se třeba dozvědět. Takže pro mně to bude dobrá dvouhodinovka...

Tak takhle zatím probíha poslední rok našeho pobytu v Ústavu.. More to come soon..

Bye bye love...

...bye bye happiness, hello loneliness. Nojo všechno hezký jednou skončí. V neděli, poslední prázdninový den, jsem se rozešel s Lenkou. Byli jsme spolu přes pět měsíců. Z čehož ty první čtyři byly asi ty nejhezčí v mym dosavadnim životě a konec toho posledního asi ten nejhorší týden...

Ona se totiž Leník zamilovala do svýho kamaráda, kolegy-z-brigady-v-tescu. A pak se nemohla rozhodnout. No a pak to bylo strašný. Přestala mně brát jako kluka a občas budila dojem že si myslí že je to celý moje chyba. Pak jsme měli dvakrát "rande ve třech". To bylo o nervy. No a pak jsme v neděli šli na Koncert pro park kde se Lenka vožrala (byla už hooodně načatá už když mě vytáhla, protože předtím s oním kamarádem půl dne kalila)... No a takto opojená se tam začala líbat s nějakym skoro neznamym klukem (chodili spolu do školky).. Což byla příslovečná poslední kapka... Fakt jsem myslel že si ze mně dělaj prdel... Prostě se asi pšt metrů ode mně začnou jen tak líbat. No nic. Zkrátka jsem se s ní potom rozešel..

Teď to vypadá že jsem na Lenku nejvíc nasranej, ale tak to neni. Vůbec ne. Jenom to pořád nechápu. Nechápu jak může mít někdo takovejhle přístup k životu. Ale každopádně jsem rád za ten čas co jsem byl s ní a bylo to krásný. A ten konce... no nějak to skončit muselo a takhle o tom aspoň můžu někdy napsat knížku :)

Ambivalence

Tak ja už fakt nevim.

A ještě navíc je 1. září, no neni to strašlivá představa?
*sick of it all*

Life SUXXXXXXXXX

Tak jo, měli ste pravdu... Je to celý vo hovnu.

Life is wonderful!

Vážně. Na světě je fakt kásně. Tak například se vrátíte z pohodové Verčiny chaty, kde se příjemně vegetilo, popíjelo, poslouchalo, hrálo se pingpong (heh to už je moc :D)... A doma vás přivítá milovaná osoba, s kterou strávíte krásný den, doma si pustíte hudbu dle nálady, dáte si k tomu šíšu, nespšcháte do postele, protože vstávat nemusíte.. Žádna škola nebo whatsoever... Ale i ta škola se nakonec dá vydržet, když tam máte bandu supr lidiček, kteří vám to tam pomohou přežít.
A vůbec, zkuste se někdy zastavit a rozhlédnout. Třeba někde v přírodě. Krásné lesy, louky, vesničky v údolích.. Nebo v Praze, kde na vás ze starých budov dýchá příjemná atmosféra. A v noci je krásně i na tom sídlišti, na které jinak všichni nadávají. Sedíte v parku, koukáte na všechna ta světýlka v oknech, z lamp.. Prostě paráda. Fakt mám rád život!
Nebo třeba když se něco zrovna nepovede tak vezmete kámoše a jdete si sednout do hospůdky, dáte si české pivečko, nejlepší na světě, proberete co je potřeba.. A je zas dobře!

Na závěr prosba, kdybych měl někdy třeba depku a říkal něco o tom jak je všechno na hovno, řekněte mi ať si přečtu tenhle post a ať přestanu blbout, že na světě je fakt krásně ať si kdo říká co chce! Miluju to tady na tom překásném světě!

CAE results

Joooooooooooooo, joooooooooooooo, mám je!!!! :D
Sice se známkou C, ale to nevadí. Na to se nikdo nikdy ptát nebude! Hahaáááá.
What a relief!

Oven under the SnowMountain

...čti Pec pod Sněžkou :) Tam jsem byl letos na kurzu angličtiny. Mimochodem tenhle rok to bylo snad po desáté nebo jedenácté co jsem tam jel, kdo si to má pamatovat? Jinak kurs angličtiny zní dost strašidelně ale o tu angličtinu mi tam zas tak moc nešlo. Těch šest hodin denně člověk nějak přežil. Hlavní bylo zase po roce vidět všechny ty skvělý lidičky. Vzal jsem si s sebou elektriku, takže se hrálo, zpívalo, po večerech pilo.. prostě pohoda :) A možná jsem se i něco přiučil... Tak zas za rok.

Ferien sind hier!

A je to tu, jsou tuuuuuuu

P R 4' Z |) |\| 1 |\| Y !!!!

Konečně pokoj od školy, dva nejkrásnější měsíce v roce jsou před námi! Tak užívejme užívejme! V září budeme už jen tiše vzpomínat. A připravovat se na maturu. Brr. Ale to je teď daleko, rybníky, koupáky, chaty kamarádů a hospůdky volají a neodolatelně nás vábí. A my rádi podlehneme, že? Tak enjoy!

PS: Whooot!

Just so...

Právě jsem se vrátil ze skvělýho konzíku Sto Zvířat v Úněticích. Moc se jim to klukům (ehm, pánům) povedlo :) No ale každopádně velká novinka je dnes dokončený sigl Skalená Tresky a to Carpet Knight... Takže všichni poninně stáhnout, poslouchat, pochválit a rozšířit dál! Mě osobně se to moóoc líbí, když to srovnám s našimy úplnými začátky(navíc ne až tak dávnými), tak je to hodně velký posun a myslím, že správným směrem. Druhý track co jsme nahrávali je zatím jen v nefinální instrumentální verzi a ještě jsem ho ani neslyšel.. takže až se k němu nějak dostanu tak třeba sem dám link ale berte to jake preview.. Finální verze bude určitě nejvíc nařáchlá, víš co...?!

Addition:
Tady je ten link na Adverisement Love... enjoy listening and wait patiently for final release version :)

Trip to Náchod

Povím vám bajku o tom, jak Treska s Prasátkem do Náchoda a zase rychle zpět jela. I sešlo se devatero hudebníku v malém velkém domečku. Hráli a zpívali, veselili se. Pak přišli další tři muzikanti (všímáte si těch magických čísel?) a hráli dál. Pak postupně ponasedali do autíček a vydali se do světa. Cestou klikatou a s mnoha objížďkami je osud zavál až do města náchod. Ovšem město bylo zakleté a všichni obyvatelé upadli do hlubokého spánku. Treska s Prasátkem se tedy vydali do klubu Bazén, kde si rozbalili svých pět švestek a jali se fidlati pro těch několik odolných Náchoďanů, kteří kletbě nepodlehli. A tak obě rozmrzelá zvířátka zase sbalila a odjela. Cestou zpět je na dálnici stíhala zlá víla Únava spolu s černokněžníkem Mikrospánkem, ale srdnatí řidiči se jim (s pomocí sudičky Benzínky a jejího Kouzelného kafe) statečně ubránili. Pak šli všichni spát a spali a spali a jestli se neprobudili tak spí dodnes.

A poučení na závěr: Doma dobře, na všechno ostatní se propříště vysrat. Tak.

tReSkA's in da house

Tento výkend se pro mě a mé kamarády v nástroji nesl v kapelním duchu. V pátek se konala zkouška ihned následována konzertem ve Mlejně. Hráli jsme spolu s old-school-punkovou formací Tři Pětky, která v žádném směru nezklamala naše očekávání. Poté ale už Mlejnem avizovaná ska-night dostála svému názvu a nastoupila V3ska (čti Vejtřaska, viz. Praga V3S) . Hráli IMO moc pěkně, lidi na ně pařili, dokonce i já jsem si šel nachvíli zaposkakovat. Vejtřaska zakončila svůj výstup alternativní psychotickou písničkou, kde off-beat hráli na didjeridoo. Docela zajímavá zkušenost. Pak jsme nalezli a zahráli my. Hrálo se fajn, atmosféra byla výborná. Asi jediná zajímavá věc byl pád Pepeho cinelu. Ten dopadnuv rozdělil Ustyho kabel na dvě zhruba stejné části. Výsledkem bylo odehrání Ponorky bez basy. Jinak to byl standartní konzík. ja jsem trochu víc než standartně provářel, ale to se stane i těm nejlepším, což teprve mě :)

V sobotu a v neděli jsme nahrávali a to písně Carpet Knight a Advertisment Love. V sobotu jsme se s kolegy z rytmické sekce, Pepem a Ustym, a s Matejem coby koordinátorem, režisérem, prudičem a uklidňovačem v jedné osobě dostavili do studia Pod Juliskou. nebudu už blejt další popisy téhle akce, myslim že dost podrobně už je to prodiskutováno na tresčim g-booku. Hodně vtipná byla nedělní cesta autem domů (dělal jsem totiž taxíka po celou dobu natáčení). Jeli jsme s Mattem z Vinohrad na Zličín a asi 5x jsme někam špatně odbočili, z čehož asi 4x nás to hnalo na Teplice :) Ale nakonec jsme dorazili. Ende gut, alles gut.

CAE vol. II

Nebudu chodit kolem horké kaše. To co jsem myslel že budou jedny z těžších disciplín, totiž Listening a Speaking, se ukázalo býti...hm... Docela nemalo nepovyndanym jako promiň jestli můžu provááárkem. Zkrátka ještě dneska z toho žeru rybíz. Ne teď vážne, listening ještě docela šel, ale speaking byl fakt průšvih. Za prvé jsem byl docela nervözní, za druhé prostě nikdy nevím co mam říkat. Nemam v tom skill z žádné debatní ligy ani ničeho podobného. Ale co máte říkat když se vás zeptají jestli si myslíte, že lidstvu v budoucnosti prospěje další průzkum vesmíru? Nebo porovnat řtyři obrázky kde jseou všude prázdné židle v prázdných místnostech a máte ještě říct jak by se změnily kdyby ta místa byla obsazená. What the hell..? Tak nezbývá než doufat že do těch 60% se i po tomhle vejdu. Výsledky čekejte 4.8. 2k6 spolu s následnou pitkou na oslavu/zapomění >) Cheers! :)

CAE, vae? [coje vole]

Už jsem dlouho nic nenapsal tak sem vrhnu dojmy z mé včerejší zkoušky Certificate of Advanced English. Ta se konala v malé tělocvičně v našem ústavu. Spolu s Michalem, Jirzym, Šárkou od nás ze třídy a pak ještě s další dobrou třicítkou nešťastníku z Aleje i odjinud jsme zasedli do lavic.
Začali jsme s hodinu a půl trvajícím Readingem. Celkem čtyři články různící se obsahem a rozsahem. Délka článků se pohybovala od jedné do tří A4ek. A obsah.. to ani nechtějte vědět. Hned první byl o čtyřech architektech co si každý nějak upravil/přestavěl/redekoroval dům.. Uah. No pak už to šlo.
Další papír byl writing. na ten jsme měli dvě hodiny. A to byl teprv provar. Samozřejmě tam dali slohový útvar, krerý jsme v životě nepsali a to "report". Jednalo se o to udělat výroční zprávu o činnosti jakéhosi filmového klubu. Takže jsem to nějak napsal, ale asi to nebude formálně moc dobře. Co se dá dělat. Další část už byl výběr z pěti támat/útvarů, tak tam si kažný něco našel.
Pak následovala English in Use. To bylo nejvíc v pohodě, to jsem prostě jel a jel a měl jsem to asi za hodinu z hodiny a půl co jsme na to měli tak jsem se sebral a odešel dřív. Jak se znám tak kdybych nad tím zbytečně koumal, tak bych tam spíš nadělal víc chyb. Radši jsem jel za Lenkou.
Celkově vzato mám docela ambivalentní pocity. Byl to docela kouř, ale myslím že do 60% které potřebuju bych se měl vejít v pohodě. Tak mi držte palce na zítřejší Listening a Speaking.

Sport trip overview

Asi bych měl podat nějakej report z nedávno absolvovaného sportovního kurzu pořádaného naším ústavem. Hlavní faktor, který se podílel na celkovém dojmu z akce bylo počasí. Pršelo. Ne, vlastně ani tak nepršelo, spíš chcalo a chcalo a chcalo. Byla zima. Chatky byly malé, neutulné, studené, bez světla či zásuvky. Nebylo kde usušit boty, tudíž byly naše chatrče brzy i lehce zatuchlé. Takže nebylo co dělat, mohli jsme si jenom nerušeně zoufat. Morálka byla zejména první večer hodně pokleslá. Ale přes to přeze všechno se našlo i několik světlých momentů. Prvním z nich byla koupel v nedaleké přehradě. Voda mohla mít tak 10°C, vzduch tak 15. O to to bylo více osvěžující. Další skvělá věc byl nohejbalový turnaj, i když nám při něm obligátně chcalo na hlavy. Stejně je to supr sport a už dlouho jsem se při sportování tak skvěle nepobavil. Nejlepší část kurzu ovšem byla návštěva Želivského kláštera, spojená s exkurzí po tamějším pivovaru. Sládek co to tam šéfoval byl fakt supr řízek. Měl fakt přehled, povídal a povídal a my jsme hltali a hltali informace o pivu.. Pak jsme z toho dostali neuvěřitelnou žízeň. Nedalo se to vydržet, hned jsme zapadli do blízkého obchůdku a zakoupili klášterní mok, medovinovou kvasnicovou třináctku, obj. alk. 6,5%, nevratná lahev 0,33l, Castulus.

Povim vám, je to LAHŮDKA! Tento pivní klenot nám pak pomohl ve zdraví (játra prominou) přežít zbytek pobytu a příjemně zpestřil večery.

Malé zamyšlení

Stejně jako nejhorší člověk je iniciativní blbec, je nejhorší pocit bezmoc. No a možná ještě horší je bolest při zánětu trojklaného nervu, ale to jsem nezažil, netoužím po tom a ani to není to o čem jsem chtěl psát. Bezmoc. Když se vám nebo častěji někomu vám hodně blízkému děje něco špatného, s čím se ale nedá ani nic dělat. Je to horší než zklamání, protože se můžete zlobit na sebe že jste moc doufali. Je to horší než neúspěch, porážka nebo prostě cokoliv za co si můžete. Ale Když se děje něco, za co nikdo nemůže, nemáte na koho křičet, koho jít zmlátit, nemáte na čí karikaturu přilepenou na zeď byste házeli šipky... Nemůžete to nijak řešit, nepomůže ochota, obětavost, soucit, optimismus, nepomůžou peníze ani známosti. Prostě jenom sedíte a koukáte na to. V hlavě vám to bouří, tlačí. Píchá vás to přímo do srdce a vy jenom sedíte a přemýšlíte. Ale stejně nic nevymyslíte. Daník by řek "nenaděláš nic" a vyjímečně by měl pravdu. Jediné co pomůže je možná krátkodobě alkohol, dlouhodobě pak čas. Buď to přejde a nebo si zvyknete. Krátce a jednoduše, bezmoc je fakt věc kterou bych zakázal.

Charity event...

Na nedělní akcičku vzpomímám celkem nerad, tak to vezmu jenom heslovitě:

• Příjezd někdy okolo 13.30, našel jsem Matta, Ustyho a Popeláře
• Euforie z toho, že hrajeme na Letenské pláni jako poslední, tj. zlatý hřeb večera na outdoor hudebnim festu, trošku opadla když jsem uviděl dvě prťavý stage a okolo nich par desítek postávajících lidí.
  
• "Nefér fotbálek" - turnaj ve fotbale na jednu bránu, alegorie na šikanu kterou zažívají rozvojové státy od velmocí. Fakt divný pravidla, nikdo nevěděl o co de, bordel.
• Dále soukromě fotbálek s výše jmenovanými kapelníky + s přišedším Pepou. Nejdřív jsme kopali na branu, pak v průběhu celého odpoledne jsme si jen tak kopali v kruh vzdáleně připomínajícím mnohoúhelníku.
• Oběd u McD, kde jsme potkali brigádící Lenku Pospíšilovou, jenž nám ze známosti naložila hranolek co se do nás vešlo
• Nuda, fotbal omrzel...
• Hudební produkce nám začíná jít na nervy, předtím mě moc nezaujala, ale teď začíná být fakt špatná...
• Vrchol špatnosti: trio New Kids Underground ve složení klávesy, baryton sax a basovka. Nejhorší alternativa. Kdo znáte RedDwarfa tak si představte Listrovu kapeklu Degen a spol. jak třičtvrtě hodiny jamuje na téma Ooommm...
• Utíkám k punkové stage spravit si chuť. Nemyslel jsem že se něčeho takovýho dožiju.
• Ftipná storka: kopem si s Pepou míčem a nějak se k nám připletla malá holčička. Kopeme si teda s ní, pak nás to přestane bavit. Koumáme jak se jí zbavit. Příležitost se naskytla když si poodstoupila od míče (pro pořádný rozběh) asi o deset metrů. Rozběh jsem se a vzal jí balon. Ale ona ke mě přiběhla a něžně se mi zakousla do ruky. Bral jsem to s úsměvem a řekl jí, že klidně může víc. To jsem ovšem neměl dělat, neboť ta potvora se zahryzla tak že jsem jí nemohl z ruky odtrhnout. Abych to zkrátil, bolí to na dotek ještě teď (dva dny poté) a je tam ještě celkem boule.
• Ale zpět k hlavnímu dění. Přichází zvěsti že kvůli skluzu chtěli nás, Skalenou Tresku, úplně vyškrtnout. To se naštěstí nestalo protože to dobrovolně zabalila kapela před náma.
• Skluz je ale stejně velký a tak byla razantně zkrácena doba vystoupení nejen kapely Ve3Vnoci, kterou jsem asi rok a půl neslyšel a moc jsem se na ně těšil, ale hlavně i naše. Hráli jsme nakonec jen pět písniček a to ještě po přemlouvání.
• Takže úhrnem jsme čekali asi 7 hodin kvůli 15 minutám hraní, Pepa vezl bicí do kterých mu celý den mlátili ostatní kapely, lidi, kteří přišli na nás (bylo jich celkem dost, tímto jim děkuji) odešli brzo a zklamaní. Fakt jsem takhle nasranej nebyl už hodně dlouho. Nakonec bych si dovolil citovat příspěvek z G-booku ST, který to celé dobře shrne:

Adamzve3
22.05.2006 14:20:47
Jojo, souhlasím, odnesli jsme to my a vy a ani jedna kapela si to nezasloužila.
A většina z toho zbytku tam rozhodně nemusela tak dlouho onanovat...
Stejně to ovšem bylo příjemné, těším se někdy příště na společné akci...

No a ten hokej jsme stejně projeli. Sice jsem vyhrál v sázce pivo (hehe vždycky se sázejte se zaslepenými optimisty) a jen jsem litoval že mi nevyšel můj soukromy tip že dostanem 0:7. Tak snad příště.

Just another day...?

Dnešek se pro mne nesl ve znamení stresu z očekávaného zkoušení z chemie. Celý den jsem mohl být viděn se sešitem v ruce, nesměle do něho nahlížeje.. Nedivte se, neučil jsem se od.. no od menších nepříjemností s dějepissem. Abych to dlouho nezdržoval, zkoušení jsem si povyndal za jedna (možná s nějakym cancourem, to už jsem nezahlíd)... Zkrátka když o to fakt jde tak dokážu podat slušný výkon. Nejsem přece blbej kluk :)
Takže tímto sukcesem se mi zvedl průměr z neblahých 4,66... na 3,75 což je paráda, takže můžu školu zas na chvíli vypustit. Nebudu radši řešit kudy :)

Nějáký blbý zkoušení mi ale nezabránilo v každodenním rituálu a to velkém zevlu o velké přestávce. Dnes jsem dole potkal Fiftha který provozoval starou fintu, kterou jsem vymyslel já s Honzou Navrátilem aka Pardiem da Klamsonem. Spočívá v tom vystát dlouhou frontu k bufetu a zastavit se přede dveřmi dovnitř. Opřete se o stěnu a.. zevlíte. Poslední zákazníci odejdou, ale lidé za vámi stojí a čekají. Většinou trvá tak tři až pět minut než jim to začne vrtat hlavou a než první odvážlivci "blockera" (neplést s bloggerem) obejdou :)
Po tomto veselém kousku jsme pokecali a on se svěřil že ho trápí smutná nálada a že by potřeboval obejmout. Poradil jsem mu ať na kus papíru napíše "I need a hug!" a jme se korzovat po škole. Jak to dopadlo se dozvíte na jeho bloggu, slíbil mi totiž, že o tom bloggne :)

Pak jsem měl kytaru, kde to vůbec nikomu z nás nešlo. Byl tam novej kluk, co měl kytaru snad vážně poprvé v ruce. OMFG. Začal tím že si (ladičkou od renomované firmy Stagg) naladil struny o kvartu výš. To jen tak pro představu. Takže dneska zabité tři hodiny. Cestou domu se mnou jely v metru dvě diskantsky oblečené slečny, tak mezi 14-16 lety a jak se ukazalo byly to TOTÁLNÍ DYLINY!!! Nejdřív se blbě chichotaly nějakym kravinám, ale pak si naprosto nahlas, na plný koule začali Z MOBILU pouštět nějaký šílený diskárny.. Bylo to tak nahlas že to muselo být slyšet za jízdy do vedlejšího vagonu. K mojí smůle jsem stál hned vedle nich a bestiálně jsem trpěl. Ještě navíc na Butovicích metro asi tři minuty stálo. Myslel jsem že mě vomejou. Bože. A to jsem myslel že diskanti jsou neškodný.....

School S.U.X.

Po necelých dvou týdnech nádherného lenošení doma a v blízkém okolí jsem dnes opět zavítal do ústavu. Už v předvečer mého slavného comebacku jsem cítil krizi. Mé tělo si zvyklo na to, že jsem chodil spát někdy mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní a proto nemohlo pochopit co sleduji tím, že jsem ho už okolo půlnoci umístil do horizontální polohy. To že má spát mu došlo až někdy ve dvě. To samo o sobě by tolik nevadilo jako to že jsem musel vstát už v 6.30 místo obvyklého systému vstanu-a-k-snídani-si-dám-už-skoro-vychladlý-oběd.
Myslím že vzhledem k výše popsanému si není těžké představit rozpoložení, v němž jsem se do ústavu dostavil. S duchapřítomností, drzostí a vyčůraností sobě vlastní jsem sice unikl všem nastraženým testům, které by se na mou dutou hlavu sesypaly, ale stejně byl pobyt ve škole utrpením. Přemýšlel jsem čím to asi je, že je škola takový neuvěřitelný oser. Udělal jsem si v hlavě menší analýzu a došel k následujícím závěrům:

1. Výuka je naprosto triviální, uráží studentovu inteligenci (viz hodiny ZSV aka socky)
2. Vzduchem létají okřídlené fráze mnohdy bezobsažné, profesor se vyžívá ve složitých větných konstrukcích a slovech která někde přečetl... (viz Čj)
3. Látka je komplikovaná nebo spíše popisuje obyčejnému smrtelníkovi nepředstavitlné věci (stavba jádra atomu?? wtf?)
4. Profesor je postrach, takže na začátku hodiny než vybere své oběti je tepová frekvence a krevní tlak studentstva na trojnásobku normálu a pokud zrovna vyváznete tak jste tímto stresem stejně natolik zničeni že to do konce hodiny rozdýcháváte
5. Je to prostě nuda, nuda, šeď, šeď, věci nezáživné a povětšinou v praktickém životě zcela nevyužitelné.
6. Učí vás Kyrián

Tak nějak my vyšlo že do žádné z těchto kategorií se nevejde akorát ekonomie a občas matika. Jestli najdete ještě něco tak to prosím hoďte do commentu, třeba ve mně vzbudíte nový zájem o nějaký předmět...
PS: Teď když je mi už dva dny devatenáct, cítím se o moc dospělejší než... když mi bylo devatenáct jenom den. Je to fajn pocit, doporučuju vyzkoušet :)

EDITED: Napsal jsem původně že je mi osumnáct... to je důkaz toho že je člověk z toho skewlu akorát tak vysmaženej a nic víc.

My first time

... tak jo, založil jsem si blog. Proč? Kdo ví... Proč lidi blogujou? Aby se ostatní mohli obohatit blogerovými cennými myšlenkami? Spíš prostě blogger občas pociťuje potřebu někam vyblejt tu spoustu srágor co mu čvachtaj v kebuli ale je mu trapné to šeptat do vrby. Přesně tak jsem to pocítil a tak jsem se stal blogerem. Jsem zvědav jak mě to bude bavit a jestli mi to vydrží aspoň měsíc... Tak snad příště něco duchaplného. Děkuji za pozornost :)