23. května 2006

Malé zamyšlení

Stejně jako nejhorší člověk je iniciativní blbec, je nejhorší pocit bezmoc. No a možná ještě horší je bolest při zánětu trojklaného nervu, ale to jsem nezažil, netoužím po tom a ani to není to o čem jsem chtěl psát. Bezmoc. Když se vám nebo častěji někomu vám hodně blízkému děje něco špatného, s čím se ale nedá ani nic dělat. Je to horší než zklamání, protože se můžete zlobit na sebe že jste moc doufali. Je to horší než neúspěch, porážka nebo prostě cokoliv za co si můžete. Ale Když se děje něco, za co nikdo nemůže, nemáte na koho křičet, koho jít zmlátit, nemáte na čí karikaturu přilepenou na zeď byste házeli šipky... Nemůžete to nijak řešit, nepomůže ochota, obětavost, soucit, optimismus, nepomůžou peníze ani známosti. Prostě jenom sedíte a koukáte na to. V hlavě vám to bouří, tlačí. Píchá vás to přímo do srdce a vy jenom sedíte a přemýšlíte. Ale stejně nic nevymyslíte. Daník by řek "nenaděláš nic" a vyjímečně by měl pravdu. Jediné co pomůže je možná krátkodobě alkohol, dlouhodobě pak čas. Buď to přejde a nebo si zvyknete. Krátce a jednoduše, bezmoc je fakt věc kterou bych zakázal.

2 komentáře:

Fifth řekl(a)...

a jak by rekla Kochanska .."i ve slove beznadej je nadeje".. Ten pocit znam. Neni to nic prijemneho.. ale taky je to na cloveku, jak moc si to bude brat. Jestli si udelal vse, co bylo v tvych silach (plati pro vsechny), nezbyva nez doufat/cekat/davat pozitivni energii.. A jak zpivate ve vasi pisni Deprese "..podle privatniho psychologa, pomuze mi sem tam lehka droga.." Alkohol muze kratkodobe asi pomoci.. Drzim palce..

Anonymní řekl(a)...

Náhodou sem zabrousím a o čem nečtu, o něčem důvěrně známém. Ale jaks napsal, čas zahojí všechny rány. Ovšem jak dlouho to bude trvat, neví nikdo. Ale s určitostí se ví, že se to stane.