Dvoukonzík

Takže rychle, protože už usínám. První z víkendové "šňůry" byl konzík v Mladé Boleslavi. Už cesta tam byla vtipná, posádku mého vozidla tvořil Martin a Honza. Děly se takové věci jakože když jsme chtěli zastavit u benzínky na večeři tak si frčíme odbočovacím pruhem a najednou stojím na brzdě, protože vjezd do benzínky je zatarasen páskou, neboť tato je zavřená. No warning, no apoligise. Tak jsme pěkně couvali na dálnici a pak jsme se rozjížděli z nulové rychlosti. Fakt nádhera. Pak jsme po menším bloudění dorazili do Rychty, kde se konzík odehrával. Než se začlo něco dít tak jsme hráli fotbálek. Hráli jsme s Martinem a ostudně jsme podlezli stůl po prohře 10:0 Shame on us. Pak nastoupila Jo!Ska, která hrála ještě hůř než jsem si jí pamatoval. Bubeník úplně mimo, dechy neladili, celkově to byl spíš punk než cokoliv jiného a slova.. mno lepší neřešit. Jako lidi jsou to docela fajn, takoví dobrosrdecní vidláci, nic proti :)
Nadešla naše chvíle. Vylezli jsme a hráli. No přiznám se, pěkně jsem to provářel. Bylo to už někdy v 11 večer, ja jsem byl (ne)pěkně unaven.. takže jeden provar za druhym. Ale zase jsem si docela vyhrál se zkreslenim, takže sem tam puknová vložka. Sice výkon nic moc, ale byla to docela sranda a mě to celkem bavilo. Dokonce byl překvapivě dobrý zvuk a to jak u nás nahoře tak i ven do lidí. A co se týče publika tak bylo docela našlapáno, přišli nejrůznější lidi, všechny typi co si dokážete představit. Většina ale asi punkáči, nebo alespoň je bylo nejvíc vidět :)
Cesta domu taky v pohodě, spoléhal jsem na to, že když usnu, tak mě probudí klakson na volantu.

Zbytek zítra... Jsem tuhson.

Maturitní ples

Zprvu jsem se na tuto vrchonou společenskou událost vůbec netěšil, ale čím více se blížila, tím se můj názor obracel. Nakonec jsem pln nadšení naklusal do Lucerny někdy okolo půl páté, kde jsme si jednou sjeli nástup a pak se jali mohutně a dlouze zevlit. Než otevřel bar tak uběhlo mnoho a mnoho žíznivých chvil, ovšem jakmile otevřel tak jsem stál u výčepu a měl jsem úlpně první pivo onoho večera. Aspoň v něčem mám prvenství. Nebudu rozebírat průběh plesu, o tom se ostatně můžete dočíst na ostatních blogách (blozích?), jejichž seznam společně se seznamem fotodokumentace naleznete na Alej Wiki. Moje dojmy byly naprosto skvělé. Opravdu jsem si ten večer užil, protože to byl NÁŠ vešer. Bylo fajn být středem pozornosti, aspoň na chvíli. Navíc si neskromně myslím, že jsme měli nejlepší ples za posledních pět let a to jenom proto že dále má paměť nesahá. Prostě jsme si to povyndali. Jediné co mě štvalo/mrzelo bylo, že jsem se nikomu nemohl pořádně věnovat, když jsem se s někým na minutky zapovádal tak už na mě byli další dva lidi naštvaní, protože jsem jim slíbil že se budu věnovat jim a tak dále. Prostě se to nedalo stíhat, i když jsem se snažil.
Afterparty byla taky moc fajn akce, pěkně jsme si zatrsali, tedy já pouze pokud hrálo Ska, Drumm&Bass nebo nějaká diskárna, kterou jsem zrovna znal (ale moc jich teda nebylo). Takže v popových mezihrách jsem popíjel a pokuřoval, kecal se svými blízkými no prostě pohoda. Taky jsem nevěřil svým očím když jsem viděl kdo všechno trsal. Třeba do Jiřího nebo Šimona bych fakt neřekl jak moc to kokážou rozjet! Mno v pět nás vykopli že jdou zavírat, tak jsme se jali hledat hospodu a po menších peripetiích jsme se dostali do KFC, kde jsme se chvíli zoufale bránili spánku a pak jsme se rozešli do svých domovů. Domů jsem přišel asi v půl sedmé, unavený, ale šťastný.

Sto, sto sto sto sto zviřááááát!

Zvířátka hráli po docela dlouhé době, což jsem si nemohl nechat ujít. Byl jsem na nich s Klárou, dále se tam ještě vyskytoval Honza "P." Hendrych se ženou a pár lidí z Aleje, které znám jenom od vidění. Konzík byl tradičně supr. Vymikal se dvěma věcmi. Za prvé Zvířata křtili svůj nový zpěvník, který si, až budou lováče, určitě zakoupím. A za druhé představili tři nové kousky z plánovaného CD. První je píseň Magnetický chlapec, celkem průměrná záležitost. Dále Metrosexuál oplývající výborným textem a pekelně rychlými dechy. Poslední do party je song, který Kalina uvedl takto:

Tak na našem posledním růžovém CDčku jsme měli Dámu s čápem, no, od té doby jsme trochu přitvrdili, takže tady je Slečna s kosou!

Nepřitvrdili ovšem hudebně, jedná se opět spíše o baladu, ovšem slova jsou velice... No já to snad ani nebudu prozrazovat, přijďte si na konzík nebo si počkejte na CD. Bude to stát za to.

Nepříjemnou novinkou je fakt, že ze Zvěře odchází klíčový člen a to můj osobní idol, Petr Ostrouchov. Šeptá se, že se oženil a že na kapelu už nemá čas. Škoda. Proto se pojďme všichni s Petrem rozloučit tuto středu do Vagónu, kde se Sto Zvířaty hraje naposledy. Jaké to bude bez něj se neodvážím hádat.

Cestou z konzertu jsme s Klárou potkali tři studenty Stavárny, notně ochmelené a vlečící za sebou na batozích omotanou policejní pásku. Není to až tak podstatné nebýt hlášky, kterou jeden z nich pronesl a kterou jsem si musel hned napsat. Zní takto:

Nesmělost je pouze nedostatek alkoholu!

Myslím, že není co dodat :)

Úterý

Na úterý docela den plnej haluzí. Skoro celej den jsem strávil s Honzou Hendrychem, byl me doprovodit k nim na Vinohrady, kde jsem si v Akropoli koupil na čtvrtek lístek na Sto Zvířat a pak jsem ho zase já doprovodil na Helichárnu, kde měl počkat na ženu. Mezitim jsme udělali menší pivní tůru. Pak byl Jon se ženou a já jel domů. Tento stav odloučení ovšem netrval dlouho, neboť Honza přijel na návštěvu a šíšu. Odpadla mu totiž hodina bušení do popelnic, kterou měl mít v Berouně a už vyfasoval od rodičů peníze za bus, tak nemoh být doma, aby si je moh nechat. Prostě zátah největší. No tak jsme si pustili BoatTrip, udělal jsem masalu, dali sme si šíšu a bylo nám dobře. Další haluze jenom heslovitě:

• Sedim si v křesle u compu, rozvalenej a hraju na kytaru. Mám otevřený okno. Už je mi zima tak se natahuju k oknu, že ho zavřu, natahuju, natahuju a najednou mi podklouzli kolečka na křesle a já opisuji úhel π/2 směrem k podlaze. Hrozně jsem si naložil, ale kytaru jsem naprosto profesionálně udržel v ruce tak, že se snad vůči zemi ani nehla.. Prostě skill a priority :)
• Další docela cool věc byla, že když jsem zapnul počítač, tak na mě vykuklo Uživatel Ondra, počet nepřečtených zpráv: 1337!!!!! (docela interní vtip, ale o to hustší!!)
  

Konzík v bordelu..

No dobře tak v předělaném bordelu, teď je to disco klub pro cizince. Řeč je o Chateau Rouge. Pod tímto dost příšerným discem se skývá... no prostě sklep. Sklep pomalovaný dost podivnými freskami a osvětlený červenými svíčkami. Ideální pro satanistické seance řekl bych :) No tak tam se uskutečnil první samostatný konzík ST. Technika tam nebyla skoro žádná, zvučili jsme jenom dechy, zpěvy a basu, ostatní šlo napřímo z komb/bubnů/popelnic. Sešlo se věrné jádro fanoušků ale i docela dost lidí co vůbec neznám. Atmosféra byla docela fajn i když zvuk stál nejspíš dost za prd. Každopádně my jsme toho moc neslyšeli. To co šlo ven bylo o něco lepší, mohu-li soudit z Deprese během které mě Jon tradičně vystřídal u kytary a já mohl jít na rauchpauzu.

Related linx:
Otazníkův blog
- | | - ovi fotky
Navyho fotky
More to come...


Pak se začali lidi postupně vytrácet, my jsme čekali na odvoz. Usty pouštěl ze své mp3 přes mix nějaké Reel Big Fish a podobně, takže taková menší afterparty. Nakonec se vytratili skoro všichni, kromě mě, kterýžto jsem se ujal role samozvaného DJe a začal jsem pouštět Ska-P, pak jsem ovšem na žádost několika anglicky mluvících lidí, kteří slezli zeshora, trochu přitvrdil a nahodil jsem Drum&bass v podání Pendula a Skylinu. Na to tam lidi se jali amíci pařit tak jsem jim to nechtěl kazit a takhle jsem tam vytuh asi do půl druhé do rána. To jsem totiž zjistil že jsem tam někde ztratil sluchátka což mě nasralo tak jsem odešel.
A cestou domu se mi stala šílená věc, co bych rád zapomněl ale asi se mi to do smrti nepovede. Motám se tak směrem na Národní třídu městem a na Staromáku se ke mě přidal takovej velkej černoch a začal společenskou konverzaci. Moc jsem mu nejdřív nerozuměl, měl takovou tu typickou huhlavou angličtinu. Ale ty věci co z něj začli po chvíli lézt! Ukázalo se totiž, že je to gay a že se mu hrozně líbí moje prdel a začal mi povídat co by se mnou všechno rád dělal (je mi stydno to tady explicitně psát) a pořád dokola a nechtěl si to nechat romluvit. A ještě mlel o tom jak když to jednou zkusim tak už nikdy nebudu chtít nic jinýho a jak jsou chlapi daleko lepší než ženský.. no hrůza! Zbavil jsem se ho až na tý Národce, fakt jsem myslel že mě po cestě někam hrozně zatáhne a strašně mě znásilní. Naštěstí to byl mítumilovný typ, ale stejně to je pro mě docela trauma. Takže až se vás někdy v noci bude nejakej černoch ptát jak se máte tak dělejte, že ste hluchý!

Picking the University

Minulé úterý jsme ještě s bandou lidí z ročníku byli na dni otevřených dveří na FELu. Předtím jsme se ještě zastavili na dvacet minut ve škole napsat si testík z matiky -> pwned. Pak jsme nasedli do auta a jeli na Karlák. Jaká to chyba. Město totálně zasekaný, takže jsme ten kousek jeli něco přes půl hodiny a pak jsme ještě asi další půlhodinu zoufale hledali parkovací flek. No povedlo se a my jsme se vydali do budovy FELu. Po menších peripetiích jsme se nechali strhnout davem na prohlídku katedry řídící techniky. Tam nic moc, pouštěli nám agitační video, na kterém obě dvě holky které tam studují figurovali tak často, až se skoro zdálo, že je poměr pohlaví půl napůl. Dobrý pokus :) Ještě jsme tam potkali martina, našeho trumeťáka, který vážně uvažuje o řídící technice a Honzu "Kozu", nového kytaristu Los Cojones, který nevim co chce..
Pak jsme se konečně trefili na katedru počítačů, která nás zajímala nejvíc. Nejvíc dobrý byly dvě věci. Zaprvé v multimediálná laboratoři nám ukazovali jak pomocí nějakého grafického prográmku udělali souboj se světelnými meči jako vystřižený ze SW. A druhá věc byly neuronové sítě, jejichž pomocí se dá naprogramovat opravdová umělá inteligence. Ukazovali nám tak naprosto výbornou hru, Nero, ve která se snoubí technologie neuronových sítí s genetickými algoritmy. Výsledkem je hra, kde cvičíte svoji vlastní armádu vojáčků. Ze začátku jsou hloupí a nic neumí. Vy jim dáte určité priority za které jsou odměněni a ti, kteří je splní přežijí a další generace vojáčků získá jejich neurovnovou strukturu. Takto "vyšlechtíte" svoji armádu, která se dá poté otestovat na bojišti buď proti CPU nebo proti armádě vašeho kamaráda přes multiplayer. Hra je open-source, takže si jí můžete všichni bez obav stáhnout. Doporučuju! Hned další den jsme měli ve škole prográmko, na němž nám Kyrián oznámil že je to poslední hodina před Vánoci, že pak někam jede a že si teda můžeme dělat co chceme. Hádejte, co jsme dělali? Ano, správně šlechtili a bojovali :)) Vyownil jsem Jerzyho asi 4:0, bwahaha :)

Ale abych se vrátil k původnímu topicu, tak druhá a asi poslední škola, o které uvažuju je FJFI, taktéž součást ČVUT. Proto mě potěšilo, když na páteční fyziku zavítala sleěna studentka z této fakulty a začala agitovat :) Nevim jestli by mě přesvědčila, kdybych tam předtím jít nechtěl, ale takhle mě utvrdila v tom že bych to rád zkusil. Takže celkově to zatim vidím tak, že dám přihlášku na oboje a když poseru zkoušky na FEL, tak jdu na FJFI (berou bez zkoušek). A když mě vezmou na FEL tak půjdu tam, přece jen jaderná fyzika je mi trošku vzdálenější než počítače :)

O tohle se prostě musim podělit!