.::Announcement::.

Posesse individua opositního gendéru disponujícího maximální mírou kompatibility implikuje v autorovi tohoto postu maximální possibilní míru štěstí.

Přeloženo do lidštiny: mám nejlepší holku na světě a jsem nejvíc šťastnej. Jen tak abyste neřekli, že jsem vám to neřek :)

Working class' issues

Prázdniny jsou v jedné věci na pytel. Všichni se snaží užívat naplno, pořád někam jezdí. Pak je problém najít si čas, abyste strávili pár chvil se svými blízkými. Hlavně s tounejbližší osobou. Ale už za týden ji zase uvidím, juchů. Stýska se mi ale přímo bestiálně. Ale abych se dostal k tomu o čem jsem chtěl původně psát - abych se nenudil doma, řekl jsem si že si najdu brigádu abych zabil čas, než bude s kým ho využít. První brigáda byla na den v prodejně Baťa na Chodově. Nejhorší. Měl jsem za úkol obsluhovat zákazníky v odnělení pánské obuvi (sestávající asi z třiceti modelů polobotek). Za celých osm hodin tam přišlo asi tak 30 lidí, z toho asi jenom 10 si nechalo pomoct a pouze asi 4 z nich si opravdu boty koupili. No zkrátka jsem tam jenom stál v červeném triku Baťa, nudil jsem se jako nikdy v životě, tlačili mě polobotky (měl jsem si šlohnout nějaké lepší :D), co pět minut jsem koukal na mobil a vždy jsem měl pocit že musela uběhnout nejméně půlhodina. Jediná dobrá věc na celém dni byla totální haluz, potkal jsem totiž během polední pauzy Matěje. Sháněl kalhoty a nemohl uspět, takže skončil běhém svého marného hledání až na Chodově, bohem toť zapomenuté krajině. Tak jsme si sedli na jídlo a pokecali hlavně o kapele. Příjemné rozptýlení, možná jen díky tomu jsem se nescvoknul. A o druhé brigádě zase příště...

Time passes by...

Prázdniny jsou za půlkou. Hm. Ovšem za tou akčnější půlkou. Mám za sebou Kruh, totální psychoakci. Mighty sounds, neméně povznesenou záležitost. A taky tradiční letní jazykový kurs v Peci (fotky). Sice to na mě bylo místy až moc hektické, ale pořád lepší než to, co prožívám teď. NUDA! Strašlivá. Jsem doma sám, rodiče jsou na kolech na Ukrajině, sestra neznámo kde (tak na 87% to bude spojeno s její lichokopytnickou úchylkou). A mě přestalo bavit paření na počítači (fakt jsem si nemyslel že se téhle chvíle dožiju), číst mě baví až večer před spaním a jinak nevím, co bych. Nebo vím co bych MĚL. Měl bych třeba udělat něco pro sebe. Například si jít zaběhat, cvičit na kytaru, zaposilovat si nebo si najít brigádu. Nojo nojo já vím. Tak hned zítra s tím začnu :P

Trocha polemiky

Nějak mě přestal bavit způsob, jakým doposud pojímám tento blog; jako deníček. To by se pak měl správně jmenovat PrAndy's diary. Takže back to the oldschool, back to the roots a koukneme se na něco co mě zrovna napadlo. Zrovna jsem pročítal Mrakův blog, kde jsem narazil mimo jiné na následující:

Někdo říká, že přátelství mezi ženou a mužem neexistuje...jeden je prý vždy zamilovaný..
Ale já vim, že to není pravda...ted už ano :)

Dovolil bych si malou polemiku. Podle mě není ta formulace stoprocentní. Já bych řekl že není možné dlouhodobé silné, intenzivní přátelství mezi mužem a ženou. Chvíli to fungovat může, ale pak to stejně dříve či později u jednoho z nich (většinou muže) přeroste v zamilovanost. A to pak je tragédie. Buď to v sobě dotyčný dusí, čímž si zadělává na pěknou sbírků komplexů, tiků, vředů a podobně, nebo to dá najevo a to pak jde všechno do háje. Jediné kdy by takovéto přátelství mohlo opravdu fungovat je případ, že obě strany mají partnera, s kterým jsou spokojeni. Ale to by zas nesměl žádny z těch partnerů žárlit. Navíc když jste v nějakém vztahu tak na to pravé stoprocentně intenzivní přátelství nemáte zkrátka čas. Takže to prostě nejde, vždycky se to nějak zvrtne. Ale co, tohle je právě ta zábavná stránka života.
PS: Tohle po sobě číst nebudu, protože mám neodbytný dojem, že jsou to pěkný sračky :)

Full Moon Party

Místo toho vám tady nastíním výbornou akci, Kruh 2k7. Teď, když už jsem plně fyzicky i psycichky zregenerován po jednom z nejúžasnějších, nejzvláštnějších a nejnáročnějších víkendů v životě, tak bych to celé rád zpětně zhodnotil. O co tedy šlo? No to se takhle uprostřed lesa sešla banda podivných nadšenců, kteří poslouchají PsyTrance. Tři stage: Hlavní psytrancová, kousek dál jungle, breakbeat, DnB a pod. a kousek dál, po mostě a lesem stan s chilloutem. Všude visely psychedelické obrazy, svítící gizma ozářená UV lampamy a podobné haluze. No a atmosféta naprosto výborná. Super lidi, v pohodě, nikdo vůbec nic neřešil. A pak když jsme spolu s Freemanem a Fráňou odešli, byl to naprosto unikátní mystický zážitek. Freemanova idea, že DJové jsou vlastně kněží, kteří pomocí hudby šíří své poselství, se najednou stala naprostou pravdou. A ten nejvyšší kněží byl mistrem ve svém řemesle, protože díky němu ke mě promlouval sám Šiva. A navíc ty obrazy kolem rozvěšené začaly najednou dávat smysl, najednou z nich vyvstal příběh, poselství, morální kodex. Zkrátka byla to pro mě duchovní obroda a myslím že si z toho odnesu spoustu věcí i do každodenního života (i když má jenom strašně málo dimenzí oproti alternativní realitě, ve které jsme se na kruhu ocitli).

Vyznání beznadějného romantika

nebude :P

Resurrection

Takže rád bych tenhle prachem zanesený blog přivedl opět k životu. Původně jsem chtěl napsat report z každé důležité akce ale do toho se mi nějak nechtělo a proto tu taky nic nebylo. A nějak se to nakupilo takže to vezmu jen tak letem světem.
Týden po maturitě byl jedením z fyzicky nejnáročnějších období co jsem kdy zažil. Alkohol tekl proudem a snad nebyl den, kdy bych přišel domů před půlnocí. Takže kromě mohých hospod asi stojí za zmínku maturitní večírek, který již tradičně proběhl v klubu Di$co Hvězda. Bylo to velice příjemné, objevilo se tam až na pár vyjímek celé jádro společensky žijících alejáků. Odehrálo se pár zajímavých úletů milostných i jiných, takže za branami ústavu bylo pravděpodobně o čem mluvit.
Dále tu byly hudební akce. Zaprvé Miss Agro, festival v prostorách suchdolské hnojárny. Další takovou větší akcí byl koncert U-Pragu, na který jsme si společně s Indim připravili takové roztomilé,tématické a vkusné překvapení, viz fotky. Byl to fakt hrozně super koncík. Pak nám zahráli Discoballs spolu s FastFoodama, to bylo něco úžasnýho. Takhle dobře hrát už jsem nikoho dlouho neslyšel. Až zase včera, kdy jsem byl na Green Smatroll. Jejich vystoupení se odehrávalo v komornějším duchu na sedmičce, nicméně opět výborná akce. Zazněla i stará dobrá píseň SHARP, kterou teď poříd sjíždim dokola, slova jsou úplně best! Dokonce jsem vám ji v případě zájmu uploadnul SEM. Kvalita nic moc, má to jenom mega a je to nějakej starej živák, ale o to nejde, jde o poselství světu.
A jelikož bylo hudby dost, tak zase z jiného soudku. Vysoká škola. Takže psal jsem přijímačky na FEL na ČVUT, z matematiky. Skore 14 z 20ti možných. Byl jsem docela spokojen, ale pak mě trochu zamrzelo, že nakonec stačil jenom 5 bodů, takže se tam dostala každá lama.
Teď mě napadá že jsem vynechal týdenní dovolenou na Slovensku s rodinkou. Ehme... takže heslovitě. Dlouhá úmorná cesta, super koupání, s sebou nový notebook (jediná záchrana), strašně malá chatka, ponorková nemoc z rodiny, ani cigáro, sestra přinesla vši, běhali jsme po Slovensku a sháněli sprej proti nim, sehnali, fajn výlet do Budapešti, cestou domu jsem řídil, pohoda, než nám na 25. km (od Prahy) D1 došla nafta a my jsme hodinu čekali na asistenční službu než nás odvezou k benzínce. Sečteno podtrženo fajn pauza, ale těch nepříjemností bylo na jednu akci až dost.
A co se týče aktuálního dění, tak si užívám prodloužené prázdniny, i když můj rozlet poněkud brzdí fakt, že všichni s kým chci být nemají skoro žádný čas protože buď honí na poslední chvíli známky ve škole (nepochopim), nebo maji jiný akce. Ale tak většinou stejně někoho ulovim a je to fajn. Btw ze dneška fotoreport na mym rajčeti, kde už to taky zelo prázdnotou.