Working class' issues

Prázdniny jsou v jedné věci na pytel. Všichni se snaží užívat naplno, pořád někam jezdí. Pak je problém najít si čas, abyste strávili pár chvil se svými blízkými. Hlavně s tounejbližší osobou. Ale už za týden ji zase uvidím, juchů. Stýska se mi ale přímo bestiálně. Ale abych se dostal k tomu o čem jsem chtěl původně psát - abych se nenudil doma, řekl jsem si že si najdu brigádu abych zabil čas, než bude s kým ho využít. První brigáda byla na den v prodejně Baťa na Chodově. Nejhorší. Měl jsem za úkol obsluhovat zákazníky v odnělení pánské obuvi (sestávající asi z třiceti modelů polobotek). Za celých osm hodin tam přišlo asi tak 30 lidí, z toho asi jenom 10 si nechalo pomoct a pouze asi 4 z nich si opravdu boty koupili. No zkrátka jsem tam jenom stál v červeném triku Baťa, nudil jsem se jako nikdy v životě, tlačili mě polobotky (měl jsem si šlohnout nějaké lepší :D), co pět minut jsem koukal na mobil a vždy jsem měl pocit že musela uběhnout nejméně půlhodina. Jediná dobrá věc na celém dni byla totální haluz, potkal jsem totiž během polední pauzy Matěje. Sháněl kalhoty a nemohl uspět, takže skončil běhém svého marného hledání až na Chodově, bohem toť zapomenuté krajině. Tak jsme si sedli na jídlo a pokecali hlavně o kapele. Příjemné rozptýlení, možná jen díky tomu jsem se nescvoknul. A o druhé brigádě zase příště...