(Non)Fucking loser 4ever...

Já sem takovej kretén, to neni možný! Jedu metrem domu, píšu na nějakej starej paragon slova k Digihře (nová píseň Tresky, těšte se, dosud byla pouze instrumentálně). Někde zhruba na Národce přistoupila holka a tak nějak udiveně na mě koukla. Všimla si zjevně mých četných monotonních (Nebo sppíš Two-tonních) odznáčků. Měla na tašce velkou nášivku SKA! a zjevně jsem jí zaujal. No ale co já neudělam, věnuju se dál svýmu rodícímu se textu. Nedalo mi to a kouknul jsem na ní znova. Naše oči se setkali na jeden krátký jiskrný okamžik a pak... jsem uhnul pohledem a zase si čmáral nějaký sračky na zadní stranu paragonu (popsal jsem asi tři). Vystoupila na Butovicích a když šla kolem mě tak jsme na sebe koukali, usmála se, já se taky usmál a... byla pryč. DOPRDELE! Až asi tak za hodinu jsem si plně uvědomil jakej jsem dement a začal jsem se mlátit do hlavy. Ach jo, jsem prostě stydlín, ale s takovouhle se nemůžu divit že jsem odsouzen k samotě. Před chvíli jsem se vrátil po beznadějné vycházce po Butovicích, na kterou jsem se vydal doufaje v zázrak že bych ji nahodou potkal. Překvapivě se tak nestalo. Asi budu každé úterý kolem půl šesté hlídkovat na Butkách. Navíc jsem si jí ani pořádně neprohlíd, takže pochybuju, že jí bez tý tašky ještě poznám. Jediný co vim je, že byla hezká. Chjo. Jsem fakt nehoráznej debil, no uznejte!

Ke všemu jsem ty paragony někde vytrousil, takže jsem přišel i o ty blbý slova. Ale naštěstí jsem si je plus minus pamatoval takže jsem je doma znova sesmolil.